Sevastopol (1911)

Sevastopol (rusky Севастополь) byla první dokončená jednotka ze čtyř bitevních lodí (dreadnoughtů) třídy Gangut stavěných před první světovou válkou pro ruské carské námořnictvo. Šlo o první ruskou třídu dreadnoughtů. Byla pojmenována po obležení Sevastopolu za krymské války. Dokončena byla během zimy 1914–1915, nicméně do boje byla připravena až v polovině roku 1915. Jejím úkolem měla být, jako u jejich sesterských lodí, obrana Finského zálivu proti případným německým útokům, ke kterým však nikdy nedošlo, a proto trávila většinu času výcvikem a poskytováním krytí pro minové operace. Její posádka se po únorové revoluci v roce 1917 přidala ke vzpouře baltské flotily a později ve stejný rok se přidala k bolšvikům. V roce 1918 byla odstavena pro nedostatek posádky a v roce 1921 se připojila ke kronštadtskému povstání a po porážce povstání byla přejmenována na název Parižskaja kommuna na památku pařížské komuny a vymazání původního názvu za "zradu" komunistické straně.

Základní údaje
Typ:	dreadnought
Třída:	Gangut
ruské carské námořnictvo
Jméno:	Sevastopol
Jméno podle:	obležení Sevastopolu
Zahájení stavby:	16. června 1909 [Pozn. 1]
Spuštěna na vodu:	10. července 1911
Uvedena do služby:	30. listopadu 1914
sovětské námořnictvo
Jméno:	Parižskaja kommuna
Jméno podle:	Pařížská komuna
Vyřazena:	17. února 1956
Osud:	Sešrotována 1957
Takticko-technická data
Výtlak:	24 800 t
Délka:	181,2 m
Šířka:	26,9 m
Ponor:	8,99 m
Pohon:	25 kotlů Yarrow, parní turbíny Parsons 52 000 shp (38 776 kW)
Rychlost:	24,1 uzlu (44,6 km/h; 27,7 mph)
Dosah:	3 200 nám. mil (5 900 km; 3 700 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka:	1 149 námořníků
Pancíř:	125–225 mm pás 12–50 mm paluba 76–203 mm věže 75–150 mm barbety 100–254 mm velitelská věž
Výzbroj:	Po dokončení: 12× kanón ráže 305 mm (4×3) 16× 120mm kanón 1× 75mm kanón 4× 450mm torpédomet Po přestavbě v roce 1941: 4 × 305 mm dělo 12 × 120 mm dělo 33 × 76 mm dělo 16 × 37 mm dělo 12 × kulomet DŠK ráže 12,7 mm
Operační nasazení
Nasazení:	První světová válka Druhá světová válka

Do služby se vrátila v roce 1925 a opravena v roce 1928 v rámci přípravy na její přesun do Černého moře v následujícím roce. Během cesty však Parižskaja kommuna a křižník Profintern v Biskajském zálivu narazily na prudkou bouři, která vážně poškodila příď lodi. Musela do Brestu na opravy a do Sevastopolu se dostala v lednu 1930. Během třicátých let byla komplexně rekonstruována ve dvou fázích, kdy dostala nové kotle, lepší zbraně, rozšířila se její protiletadlová výzbroj, modernizovaly se její systémy řízení palby a dostala i novou protitorpédovou obšívku. Za druhé světové války poskytovala palebnou podporu během bitvy o Sevastopol a souvisejících operací, dokud nebyla v dubnu 1942 stažena z boje, kdy se riziko německého leteckého útoku stalo příliš velkým. Po válce zůstala v aktivní službě, dokud se v roce 1954 nestala cvičnou lodí. V letech 1956–1957 byla rozebrána.