Servít je vůl

Jako původní cíl recesistické akce bývá nejčastěji uváděn prof. Radim Servít (1921–1984), vyučující pružnost a pevnost na fakultě stavební ČVUT v 60. letech a proslulý přísností při zkoušení.[2] Později byl nápis vztahován i na další osoby jménem Servít.[3]

Studenti začali mimo jiné na záchodcích hostinců v okolí školy psát na zdi poznámky „Servít je vůl“. V prostředí šedesátých let, kdy se nespokojenost studentů velmi často ventilovala v akcích, známých tehdy jako recese, se nápisy „Servít je vůl“ z dejvických záchodků[4] postupně rozšířily za hranice Prahy, ČSSR a Evropy, přetrvaly a byly obnovovány po generace. Z doložených míst, kde byl či je tento nápis k vidění, lze namátkou jmenovat: Eiffelova věž (podle Vladimíra Justa)[5], nádraží v Miláně (autor nápisu Jiří Reinsberg[6]), stanice v newyorském metru, nádraží Nesebar v Bulharsku, Gerlachovský štít, záchodky v Londýně, plot rybářské hospody v polské vesnici na Baltu[7], chodba jídelny na sovětské polární stanici Mirnyj v Antarktidě[7], Empire State Building v New Yorku[8].

Postupem doby byly nápisy obměňovány, a jsou známé kreace jako „Doopravdy nejsem vůl, Servít“, „Všichni jste volové! Servít“, „Nejen Servít, ale i…“, „X.Y. je Servít“, „Promiň, Servíte, jsou i větší volové“ atp. Při majálesu v roce 1965 se mimo jiné skandovalo „Ať žije Servit. Všichni jsou volové.“[9]

V roce 1968 na tento slogan a nápis navázala mimořádně úspěšná píseň beatové skupiny Synkopy 61 „Válka je vůl“.[10]

Nápis Servít je vůl se mihne ve filmu Naděje má hluboké dno (1988), na stěně telefonní budky ve séně, kde paní Dlasková telefonuje zeti seznamovací inzerát.

Senátor Jaroslav Kubera zmínil fenomén tohoto nápisu v roce 2001 (při projednávání novely trestního zákona č. 139/2001 Sb., kterou byl přidán § 257b o speciální skutkové podstatě postříkání, pomalování či popsání cizí věci), v recesistickém projevu, v němž původ graffiti odvozoval od Járy Cimrmana. Kubera v Senátu řekl: „Křída byla hlavním nástrojem writerů až do konce 60. let. Vrcholem tohoto období byl nápis ,servít je vůl‘, který pronikl až do metra v New Yorku a stal se inspirací pro vznik graffiti ve Spojených státech. Po vstupu spojeneckých vojsk v srpnu 1968 byla křída nahrazena vápnem. (…)“[11]

Motiv Servíta se objevuje v sedmidílném rozhlasovém seriálu Jana Vedrala Xaver (2007), konkrétně v prvním díle nazvaném Servíte, promiň[12]. Hláška (v mluvené, nikoliv psané podobě) se objevila i ve filmu Vejška z roku 2014.