Sedlecký antifonář
Sedlecký antifonář je jednou z nejvýznamnějších památek pozdně románské knižní malby na českém území.
Sedlecký antifonář | |
---|---|
Národní knihovna České republiky v Praze (XIII A 6) | |
Stránka z antifonáře s inicálou | |
Typ | antifonář |
Doba vzniku | ve 2. čtvrtině 13. století |
Místo vzniku | Sedlecký klášter |
Jazyk | latina |
Písmo | česká chorální notace |
Obsah | duchovní hudba |
Dějiny rukopisu
Hudební antifonář zřejmě vznikl ve 2. čtvrtině 13. století a byl určen některému ženskému cisterciáckému klášteru. Obsahuje celou řadu nádherných iluminací – ornamentálních iniciál i figurálních bordur a miniatur, z nichž je patrná byzantská inspirace hlavního malíře celého díla vzniklá zřejmě vlivem křižáckým výprav či sasko-durynského umění. Tvarosloví iluminací je zařazováno pod raně gotický tzv. lámaný styl[1](Zackenstil).[2]
V 17. století byly některé poškozené pergamenové listy antifonáře nahrazeny papírovými s týmž textem, případně doplněny o texty nové. Takto vzniklý celek byl roku 1671 svázán a dnes je uložen v depozitáři Národní knihovny v Praze.
Notace
Antifonář je psán na čtyřlinkové osnově s klíčovými soustavami f-c a c-g. Předlohou Hudební notace rukopisu byl jiný spis virgálního typu. Charakteristické je zejména hojné využití pomocných čar v osnově, a to jednak ve větším množství a zároveň v modernější podobě, než bylo tehdy obvyklé. Jednotlivé notové znaky mají velmi jasný tvar i charakter zápisu.
Reference
- Jan ROYT, Nástěnné malby v kostele sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, dostupné online: http://www.osop-chabry.cz/kostel-malby.php
- Databáze benediktinských klášterů, artefakt: Antifonář sedlecký, dostupné online: http://web.flu.cas.cz/klastery/public/objekty/show/94%5B%5D
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlecký antifonář na Wikimedia Commons
- Obrázky a bližší info