Secí stroj

U přesných secích strojů je hlavním požadavkem především pravidelnost výsevu jednotlivých semen. Tento požadavek je potřeba splňovat například u plodin jako je kukuřice, slunečnice či řepa.

Případné vysetí několika semen, popř. nevysetí žádného semene během cyklu pro výsev semenné jednotky má za následek značné agronomické ztráty ve výnosu plodiny. Při výsevu více semen si totiž vzcházející rostliny značně konkurují, což má za následek nevyvinutí ani jedné z nich. Trendem u posledních secích strojů jsou speciální výsevní kotouče, které mají v sobě buď otvory nebo lopatky o velikosti právě jednoho zrna. Kotouč se během setí otáčí a z jedné své strany vynáší semeno na druhou, kde ho „upustí“ do semenovodu, kterým putuje přímo k secí botce. Semeno každé plodiny má určitou velikost, proto jsou kotouče výměnné a mění se pokaždé při změně vysévané plodiny.

Rozteč řádků u kukuřice bývá běžně 75 cm, u řepy 45 cm. Na jeden hektar se vysévá zhruba 100 000 jedinců kukuřice.

Zařízení, pomocí kterého se vysévají plodiny, u kterých není kladen důraz na přesnost vysévaných semen. Proto určujícím parametrem je tzv. výsevek. Je to hmotnost vysetého materiálu na jeden hektar. Tohoto typu secích strojů se používá např. pro výsev pšenice, ječmenu, řepky olejné nebo máku.

Počet plodin, které je možno tímto strojem zasít, je poměrně vysoký, proto jsou někdy tyto stroje nazývány jako univerzální secí stroje. Musí být schopny vysít i požadované množství osiva, které se může značně lišit:

• mák: 1 – 1,3 kg/ha
• řepka olejná: 2,5 – 4 kg/ha
• granulované hnojivo NPK: 80 – 130 kg/ha

• pšenice a ječmen: 180 – 250 kg/ha

Odstředivé secí stroje jsou poměrně častým jevem v zemědělské výrobě. Jedná se často o nesené stroje, získávající energii pneumatickým pohonem z traktoru. Základním schématem na příčném průřezu odshora dolů je zásobník – výsevní mechanismus – semenovod – secí botka, součástí zásobníku bývá i čechrač, znamenák.

Výsevní ústrojí je poháněno mechanickými převody od pojezdových kol stroje, Ewartovým řetězem nebo kloubovým hřídelem od zadních kol traktoru.

Jsou to stroje s pohonem ventilátoru od vývodové hřídele traktoru.

1. Zakládání kolejových řádků – je to zařízení, kterým se zajistí vyřazení z činnosti těch botek, kudy povede budoucí jízda, při následném ošetření porostu (postřik a hnojení).
2. Kypřiče kol stop traktoru – na rámu secího stroje ještě před secími botkami je za kolem traktoru umístěna řada silných prutových kypřičů.
3. Elektro-výzbroj – elektronická čidla, která hlídají stav osiva v zásobníku, průchodnost semenovodu a botek a stabilní hloubku setí.