Sdružení přátel Jaroslava Foglara

Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) vyvíjí činnost na více rovinách. V prvé řadě pracuje s dětmi a mládeží a jako jediná organizace v České republice se zaměřuje zejména práci dětských mikrokolektivů - tzv. klubů bez dospělého vedoucího. Dále sdružuje děti i dospělé příznivce Jaroslava Foglara, známého českého spisovatele, skauta a pedagoga, podporuje bádání a archivářské aktivity v rámci jeho literárního a pedagogického odkazu, mimo jiné vydává knihy v Braillově písmu zdarma distribuované do ústavů a knihoven pro nevidomé. V neposlední řadě pak vedlo projekt Hledáme lék na dětskou kriminalitu, v jehož rámci organizuje odborné semináře a konference a vydává sborníky referátů a přednášek nebo krátké filmy.[2]

Jaroslav Foglar, skautskou přezdívkou Jestřáb, byl známý český spisovatel, skaut a pedagog, který žil v letech 1907–1999. Kromě bohaté činnosti v oddíle Hoši od Bobří řeky navrhl i zcela nový a originální směr výchovy dětí a mládeže v dětských mikrokolektivech, tzv. klubech, bez přímé práce dospělého vedoucího. Nejznámějším příkladem těchto čtenářských klubů mohou být literární Rychlé šípy – v době největšího rozmachu ovšem těchto klubů reálně existovalo na 30000.[3] Foglar se stal jednou z hlavních tváří českého skautského hnutí a inspiroval několik generací kluků a holek, kteří po jeho vzoru pátrali po Stínadlech, zakládali kluby či vedli své vlastní oddíly.

V roce 1966 vznikl Klub přátel Jaroslava Foglara (KPJF), na který v roce 1990 volně navázalo SPJF.[4] Již na začátku roku 1990 oslovil Karel Janský - Delfín Františka Strmisku a Miloše Vraspíra - Bobra s myšlenkou na založení občanského sdružení, jehož hlavní aktivitou by bylo propagace a šíření myšlenek života a díla Jaroslava Foglara. Souhlas Jaroslava Foglara získal Janský 28. dubna 1990. Oficiálně bylo SPJF registrováno 28. prosince 1990 na ministrestvu vnitra České republiky. Na zakládací listině však místo Františka Strmisky figurovalo jméno Jiřího Punčocháře. Prvním předsedou se stal Karel Janský. V roce 1993 byl vystřídán Jiřím Punčochářem, který se shodou okolností v den smrti Jaroslava Foglara, tj. 23. ledna 1999 na zasedání vedení SPJF své funkce vzdal a byl nahrazen Milošem Vraspírem, v roce 2014 pak Milanem Lebedou a v roce 2016 Vojtěchem Hanušem, který SPJF předsedá dodnes.

Cílem sdružení bylo původně vytvořit zázemí pro Foglarovy příznivce napříč různými organizacemi, na základě velkého zájmu nových členů však vznikla svébytná organizace. Ta od roku 1992 začala vyvíjet i svůj vlastní program pro děti v rámci hnutí Bobří stopou, jehož součástí byly i dlouhodobé hry pořádané ve spolupráci s Českou televizí a uváděné v programu Oáza. Na základě ohlasu na soutěž v televizním studiu začalo SPJF pořádat tábory a další akce pro děti, vydávat časopis Bobří stopou a tzv. Zpravodaj SPJF a obnovilo myšlenku dříve zakázaného klubovního hnutí.[5] O to se sice po roce 1989 pokusilo více uskupení (například ABC, Hlasatel aj.), jediné SPJF však vytrvalo až do dnešních dnů.

Nejméně jednou za dva roky se schází Valná hromada SPJF, která volí na příští dvouleté období orgány SPJF; Vedení SPJF a Revizní komisi. Vedení SPJF si pak ze svého středu volí předsedu a dva místopředsedy.

Základní články SPJF tvoří pobočky, oddíly a kluby. Pobočky jsou volným sdružením členů SPJF z některých regionů a slouží k lepší koordinaci aktivit přímo v místě, kde pobočka sídlí. Minimálně jednou za dva roky se schází na Výroční schůzi, kde si volí tříčlenné vedení: předsedu a dva zástupce. Oddíly fungují podobně, jako v jiných organizacích: v každém musí být jeden vedoucí starší 18 let a všichni členové současně jsou členy SPJF. Sdružování klubů se SPJF věnuje prakticky jako jediná organizace v České republice. V nich na rozdíl od oddílů nesmí být nikdo starší 18 let a členové nemusejí současně být členy SPJF. Běžně proto dochází k proměně klubů v oddíly v době, kdy jejich členové dorostou a rozšiřují svoji činnost.[6]

SPJF je členem střešní organizace Česká rada dětí a mládeže,[7] některé její základní články jsou pak (ať už samotné, nebo v zastoupení centrály, nemají-li vlastní právní subjektivitu) členy regionálních krajských rad dětí a mládeže.[8]

SPJF zakládá pro operativnější řízení své lokální či úzce zaměřené aktivity pobočky a oblastní organizace (které na rozdíl od běžných poboček jsou právnickými osobami s vlastní právní subjektivitou[9]). V současné době vyvíjí činnost pět poboček.

SPJF vydává časopis Bobří stopa, dříve Bobří stopou. V předchozích letech k tomuto periodiku patřil i Klubovní hlasatel nebo Zpravodaj SPJF. Mimo Zpravodaje, který byl spíše sběratelsky zaměřen, jsou časopisy určené především dětem a mládeži a přinášející náměty pro činnost mikrokolektivů - klubů. Dále SPJF vydává příležitostné knižní publikace k výstavám či výročím a také mapuje sběratelské aktivity prostřednictvím drobných materiálů, několika sad sběratelských kartiček.