Sde Nechemja

Sde Nechemja (hebrejsky שְׂדֵה נְחֶמְיָה, doslova „Nechemjovo pole“, anglicky Sde Nehemia, v oficiálním seznamu sídel Sede Nehemya[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea).

Sde Nechemja
שדה נחמיה
Starý traktor v kibucu Sde Nechemja
Poloha
Souřadnice33°11′16″ s. š., 35°37′19″ v. d.
Nadmořská výška77 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaHa-Galil ha-Eljon (Horní Galilea)
Sde Nechemja
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 050 (2014[1])
Správa
Vznik1940
Oficiální webwww.sde-nehemia.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 77 metrů v Chulském údolí v Horní Galileji, nedaleko horního toku řeky Jordán a cca 32 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera. Severně od obce se slévají jednotlivé prameny Jordánu (Hasbani neboli Snir a Banias neboli Nachal Chermon) a vytvářejí jeden vodní tok.

Vesnice se nachází cca 45 kilometrů severoseverovýchodně od Tiberiasu, cca 147 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 72 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Sde Nechemja obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je skupina drúzských měst na Golanských výšinách cca 10 kilometrů východním směrem. Společně s vesnicemi Amir a Kfar Blum vytváří Sde Nechemija téměř souvislou aglomeraci zemědělských kibuců.

Sde Nechemja je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 9779, která se na západě, ve městě Kirjat Šmona, napojuje na severojižní tah dálnice číslo 90. Most, kterým překonává tato lokální silnice řeku Jordán, se jmenuje Most Josef, na počest dvou padlých mužů ze sousedního kibucu Amir.[3]

Dějiny

Soutok dvou pramenů Jordánu poblíž kibucu Sde Nechemja

Sde Nechemja byla založena v roce 1940.[2] Jejími zakladateli byla skupina židovských přistěhovalců z Evropy a USA. Byla pojmenována na počet Nechemji de Liemeho (נחמיה דה לימה) - předáka Židovského národního fondu z Nizozemska.[4] Původní jméno osady ale znělo Chuljot (חוליות) - nynější pojmenování bylo přijato až po vzniku státu Izrael.[5]

Už od počátku trpěli zakladatelé kibucu malárií. Posléze došlo k rozšíření osazenstva příchodem dvou dalších skupin, patřících k hnutí Gordonia z Rakouska a k hnutí Makabi ha-Ca'ir z (bývalého) Československa.[6]

Obec vznikla na pozemcích vykoupených od sousední arabské vesnice al-Dawwara, která stávala až do roku 1948 cca 1,5 kilometru jihovýchodně od nynějšího kibucu. Dawwara měla roku 1931 552 obyvatel. V roce 1948 zde žilo 812 lidí. Tato arabská vesnice byla v květnu 1948, v počáteční fázi války za nezávislost dobyta jednotkami Palmach v rámci Operace Jiftach a její obyvatelé uprchli. Zástavba v al-Dawwara pak byla zcela zbořena.[7]

Roku 1949 měl kibuc Sde Nechemja už 185 obyvatel a rozkládal se na ploše 1320 dunamů (1,32 kilometrů čtverečních).[8] V prosinci 1954 byla Sde Nechemja poškozena při velkých záplavách, které nastaly na řece Jordán.[9]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a průmyslu (továrna na zpracování plastů). Kibuc prošel počátkem 21. století privatizací a jeho členové jsou odměňováni individuálně, podle vykonané práce.[4]

V Sde Nechemja fungují zařízení předškolní péče. Základní školství je k dispozici v sousedním kibucu Kfar Blum. Je zde veřejná knihovna, zubní ordinace, poštovní úřad, plavecký bazén a další sportovní areály a společná jídelna.[5]

Demografie

Tok Jordánu poblíž kibucu Sde Nechemja

Obyvatelstvo Sde Nechemja je většinově sekulární.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Sde Nechemja Židé - cca 1000 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 1100 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě výrazně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1050 lidí. Během roku 2014 stoupla populace o 7,5 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Sde Nechemja[10] [8][11][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel2361853083343593914013793923934295195627958228868829771050

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. גשר יוסף, גשר שלמה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  4. שדה נחמיה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky)
  5. קיבוץ שדה נחמיה [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (hebrejsky)
  6. שדה נחמיה [online]. sde-nehemia.com [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-31. (hebrejsky)
  7. Welcome To al-Dawwara [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  9. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 321. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-02]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online]. (hebrejsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.