Schebkův palác

Schebkův palác, zvaný též „Andělský dům“, je novorenesanční dům stojící na adrese Politických vězňů 7, čp. 936/II, na Novém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Schebkův palác
Schebkův palác
v ulici Politických vězňů
Základní informace
Slohnovorenesanční architektura
ArchitektVojtěch Ignác Ullmann
Výstavba1870–1872
Materiálzdivo
Stavebníkbaron Jan Schebek
Současný majitelAkademie věd ČR
Poloha
AdresaPolitických vězňů 936/7
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, Česko Česko
UlicePolitických vězňů
Souřadnice50°5′0″ s. š., 14°25′45″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky44558/1-1159 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny paláce

Palác stojí na místě, kde měl (podle Berní ruly) v roce 1654 panský dům Kryštof z Valdštejna. V roce 1691 ho koupila rodina Bredů a nechala tu postavit barokní palác, který byl značně poškozen při pruském obléhání Prahy v roce 1757. V poškozeném paláci byla v letech 1760–1780 nemocnice milosrdných bratří a pak dům věnovala Marie Terezie sirotčinci sv. Jana Křtitele.[2]

Současná novorenesanční podoba budovy pochází z let 1870 až 1872. Stavbu si objednal podnikatel a stavitel silnic baron Jan Schebek – odtud pochází název „Schebkův palác“. Třípatrovou stavbu, která patří mezi autorova vrcholná díla, navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann.

Od roku 1890 přešel palác do vlastnictví Rakousko-uherské banky a ta do něj umístila své pražské ústředí. Po vzniku Československa se palác stal sídlem nově vzniklé československé ústřední banky, nazvané Bankovní úřad ministerstva financí, do jejího vlastnictví přitom přešel po podpisu dohody s likvidovanou Rakousko-uherskou bankou v roce 1922. K tomuto účelu ale byly prostory paláce příliš stísněné, a tak budovu doplnily přístavby.

V roce 1927 se vlastníkem budovy stala nově vzniklá Národní banka Československá. Jejím potřebám palác sloužil i po přesunutí sídla banky do budovy České průmyslové banky v ulici Na příkopě.

V roce 1963 palác získala Československá akademie věd, ale národní banka si přitom vyhradila právo na jeho další využívání. Akademie věd tam umístila svůj ekonomický ústav.

V současné době v budově sídlí Národohospodářský ústav Akademie věd ČR a specializované pracoviště CERGE.[3]

Architektura stavby

Palác je vystavěn v novorenesančním slohu navazujícím na římskou renesanci.[3] Zajímavé je zejména reprezentativní mramorové schodiště,[4] stropní malby Viktora Barvitia v lunetovém alias Dianině sále a plastiky Josefa Wagnera u vstupního portálu.

Galerie
  • Vstup do paláce
  • Nádvoří
  • Nádvoří
  • Vestibul
  • Vestibul
  • Detail sochy muže
  • Detail sochy ženy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-18]. Identifikátor záznamu 156923 : Palác Šebkův, býv. Bredovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Baťková (1998), s. 507
  3. Schebkův palác [online]. Česká národní banka [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (česky)
  4. Mramorové schodiště [online]. Schebkův palác [cit. 2017-03-24]. Dostupné online.

Literatura
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl I. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 77.
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 99.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 212.
  • BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 507–508.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.