Sazometná středa

Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra, který tímto názvem označuje středu před Zeleným čtvrtkem[1] a podobně jako Černá středa je tento název spojován s vymetáním sazí z komínů, jak uvádí například Ottův slovník naučný.[2] Pojmenování Škaredá středa se používá také pro Popeleční středu, kterou končí masopust a začíná předvelikonoční postní období.[1]

Podle vyprávění zaznamenaného v Novém zákoně se po Květné neděli sešlo shromáždění velerady, kde bylo ujednáno zabití Ježíše před Pesachovou slavností. Ve středu před svou smrtí byl Ježíš v Betánii v domě Šimona Malomocného. Marie z Betánie zde umyla a pomazala Ježíšovu hlavu a nohy drahým olejem. Učedníci byli tímto jednáním pohoršení, protože se domnívali, že olej by měl být prodán a peníze rozdány chudým.[4] Ježíšovo chování kritizoval také Jidáš, který chtěl ale podle Janova evangelia peníze pro sebe.[5]

Následně se Jidáš domluvil s velkněžími, že jim za úplatu třiceti stříbrných Ježíše vydá.[6]

Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

— Matouš 26, 14-16 CEP

Podle biblického vyprávění Jidáš svou zradu dokonal, ale nedokázal s důsledky svého činu žít a nakonec se oběsil.

Jidáše - tradiční velikonoční pečivo

Jméno Sazometná středa získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny.[7] Tento zvyk byl spojen s vyháněním zlých sil.[8]

Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.[7]

Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidášci, což je pečivo, které připomíná smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Jí se pomazané medem a tradičně až na Zelený čtvrtek[7].