Sautens

Sautens leží při vstupu do údolí Ötztal na dvou širokých postglaciálních murách potoků Lehn a Schoadler. Terén Haderlehnu, stejně jako horské rameno Ötzerau na opačné straně údolí, je tvořeno vysokým reliéfním terénem, který byl vytvořen Ötztalským ledovcem.

Obec, která leží mimo hlavní silnici, se skládá z několika vesnic, které jsou dnes spojeny dlouhou řadou domů a tvoří centrum obce. Na jihovýchodě se nacházejí vesnice Ritzlerhof a Haderlehn. Oblast se nachází na slunném místě chráněném před větrem a má mimořádně mírné klima, které umožňuje zemědělství, zejména pěstování ovoce. Část sklizně se na místě zpracovává na ovocnou pálenku. Kromě toho se obec v nedávné minulosti proslavila i dalšími destiláty. Získala již několik regionálních ocenění.

Od 8. století se na obou murách usazovali Bavoři. Tyrolský svaz vinařů uvádí, že vinařství v přední obci Ötztal je v listinách uváděno již v roce 965.[3] Od 14. století je doloženo několik statků patřících různým majitelům.

V 18. století probíhala těžba pyritů mědi nad Sautens, která nebyla příliš produktivní. Do roku 1836 byl Sautens připojen k Oetzu, poté se stal samostatnou obcí.

Sesuvy bahna opakovaně ohrožovaly obecní území, ale již v roce 1903 byla provedena rozsáhlá ochranná stavební opatření.

Po vybudování arlberské železnice údolím Oberinntal (1884) a výstavbě nové silnice z Ötztalského nádraží do Oetzu na pravém břehu Ötztaler Ache ztratila stará vesnická cesta význam. Výstavbou mostu přes řeku Ache a silnice do Sautens se původně venkovská obec proměnila v turistické středisko.

Pravděpodobně v 18. století byla na polích Sautens nalezena 14 cm vysoká kovová figurka, která údajně představovala Venuši, římskou bohyni lásky. Alespoň tak o tom informoval archeolog Franz Miltner během druhé světové války. V té době však také uvedl, že postava zmizela. Dochovala se však kresba sochy z konce 18. století.[4]

• Matyáš Bernard Braun (1684-1738) – řezbář a sochař vrcholného baroka, působicí dlouhou dobu v Čechách.