Samuel Zoch

Hrob Samuela Zocha v Modre

Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[1]

V roce 1918 se stal členem Slovenské národní rady. Je spoluautorem tzv. Martinské deklarace, kterou se slovenská politická reprezentace přihlásila k myšlence společného státu Čechů a Slováků. Byl tím z účastníků schůzky SNR v Martině, kdo oficiálně přečetl její návrh.[2]

V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Slib složil hned na 1. schůzi parlamentu, mandátu se vzdal už na 14. schůzi v lednu 1919.[3] Důvodem rezignace bylo jeho jmenování županem Prešpurské (Bratislavské) župy.[4] Počátkem 1919 patřil mezi skupinu československých politiků a úředníků, kteří přebírali moc na Slovensku. V únoru 1919 se uvádí jako župan v Bratislavě. Jako evangelík prosazoval zájmy evangelické církve, zejména ve školské oblasti (odnětí několika gymnázií na Slovensku katolíkům a jejich převedení pod evangelickou správu).[5]

Neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1920 a to za tehdejší Slovenskou národní a rolnickou stranu.[1]

V parlamentu se objevil znovu až po parlamentních volbách v roce 1925.[6] Po jeho smrti místo něj nastoupil poslanec Andrej Kocsis.[7]

Od roku 1919 byl administrátorem a od roku 1922 biskupem Západního distriktu Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku (se sídlem v Modre[8]).