Samoděržaví

Samoděržaví je forma absolutistické monarchistické vlády v Rusku, při níž je nejvyšší moc soustředěna do rukou cara, jehož vůle je zákonem.

Počátky samoděržaví lze najít již v době sjednocování Ruska velikými knížaty moskevskými, kteří se po dosažení značných územních úspěchů pokládali za představitele národní jednoty a úměrně s tím zvyšovali svou panovnickou moc a sebevědomí. Když se v polovině 15. století dostal celý pravoslavný svět s výjimkou Moskvy pod tureckou nadvládu, rozšířila se v moskevském státě myšlenka, že Moskva je dědičkou Cařihradu (teorie o Moskvě jakožto třetím Římu). V důsledku toho se moskevští panovníci začali pokládat za nástupce byzantských císařů a ke svému titulu připojovali podle byzantského vzoru též titul samoděržec, který byl překladem byzantského císařského titulu autokrator.

K zásadnímu pokusu o prosazení samoděržaví došlo ale poprvé až za vlády prvního ruského cara Ivana IV. Hrozného v druhé polovině 16. století a dovršeno bylo za Petra I. Velikého začátkem 18. století, kdy byla zlomena moc bojarů a údělných knížat a car se stal autokratickým vládcem. Ruská revoluce v letech 19051907 sice samoděržavím otřásla (konstituce, státní duma, konstituční vláda), avšak jeho faktickou likvidaci přinesla až únorová revoluce roku 1917.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.