Sally Soames

Soames se narodila v Londýně jako Sally Winkleman.[3] Leonard, její otec, byl podnikatel, umělecký znalec a člen komunistické strany.[4] Vystudovala King Alfred School v Golders Green a St Martin's College of Art v Londýně.[4]

V soutěži, kterou pořádaly noviny London Evening Standard, vyhrála pět guineí za svou fotografii mladíka na Trafalgarském náměstí na Silvestra roku 1960.[3][5] „Moje první fotografie byla moje nejlepší fotografie. To, co jsem dělala bylo nebojácné; v posledních letech jsem byla profesionálnější a trochu institucionalizovaná,“ řekla Barbaře Hodgsonové v roce 2010.[6]

Její první pravidelná práce jako fotografka byla pro noviny The Observer v roce 1963.[7] Po období na volné noze, během kterého se její práce objevila také v The Guardian a The New York Times, Soames vstoupila v roce 1968 do štábu The Sunday Times, kde zůstala až do roku 2000.[2] Neomezila se pouze na portréty prominentů, které popisovala jako „fotografie lidí“, ale pracovala také ve válečných zónách. V roce 1973 dokumentovala arabsko-izraelskou válku spolu s reportérem Sunday Times Nicholasem Tomalinem. Ten si poznamenal během své poslední expedice, zatímco kolem nich explodovaly bomby, že Soames byla „první anglickou fotografkou, která během toho (leteckého útoku) stála vzpřímeně a pořizovala snímky, jako kdyby dokumentovala golfový turnaj“. [6] Soames utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu poté, co byla svědkem Tomalinovy smrti během konfliktu.[1]

Soames pracovala výhradně v černobílém provedení, téměř vždy s využitím dostupného přirozeného světla.[6] Odmítla pracovat v barvě, což považovala za formu „vulgárnosti“, i když noviny v té době zaváděly barevný tisk.[1][3] Její práci využívalo mnoho televizních a filmových společností ve Velké Británii a USA.[7]

Soames žila celý život v Londýně.[7] Vdala se za Leonarda Soamese, majitele společnosti Snob high street clothing chain, ale rozvedla se s ním v roce 1966. Pár měl jednoho syna, Trevora, který je advokátem a fotografem. Problémy s fyzickou mobilitou ukončily její kariéru.[1][3][8] Její neteře jsou Claudia[3] a Sophie Winkleman[1], respektive televizní moderátorka a herečka.

Soames zemřela 5. října 2019 ve věku 82 let, ve svém domě v severním Londýně. Její portréty jsou ve dvou londýnských sbírkách, Národní galerii portrétů (Edward Heath a Salman Rushdie) a Victoria and Albert Museum (Rudolf Nurejev a Lord Denning). Svou osobní sbírku fotografií a dokumentů věnovala nadaci Scott Trust Foundation.[2][6]

• Manpower. Londýn: André Deutsch, 1987. ISBN 978-0233981116. Text: Robin Morgan, úvod: Harold Evans.
• Writers. Londýn: André Deutsch, 1995. ISBN 978-0233989457. Předslov: Norman Mailer.

Práce Soamesové jsou součástí stálých veřejných sbírek:

• Národní portrétní galerie (Londýn): 17 výtisků (stav k říjnu 2019).[7]
• Victoria and Albert Museum, Londýn: 2 výtisky (stav k říjnu 2019).[9]