Síťkovec načervenalý

Síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa) je houba z řádu chorošotvaré (Polyporales) a z čeledi chorošovité (Polyporaceae). Plodnice je nejedlá. Organismus se živí rozkladem mrtvé dřevní hmoty, ale je také patogenem napadajícím živé dřeviny.

Síťkovec načervenalý
Síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďchorošovité (Polyporaceae)
Rodsíťkovec (Daedaleopsis)
Binomické jméno
Daedaleopsis confragosa
(Bolton : Fr.) J. Schröt.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma patogena

Podle Biolib je pro patogena s označením Daedaleopsis confragosa používáno více rozdílných názvů.[1]

Vědecké názvy

Organismus lze najít pod vědeckými názvy například Agaricus confragosus nebo Daedalea rubescens.[1]

České názvy

Organismus lze najít pod českými názvy například síťkovec načervenalý nebo outkovka načervenalá[1]

Zeměpisné rozšíření

Severní polokoule, mírné pásmo.

Výskyt v Česku

Hojná.

Popis

Organismus je ve znacích popisován jako velmi mnohotvárný, proměnlivý.[2][1]

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, 3–15 cm velké, 0,5–6 cm silné, polokruhovité, ploše vyklenuté, hladké až bradavčité, jemně sametové až lysé, pestře kruhově pásované, matné. Klobouk plodnice barvy světle až tmavě okrové nebo šedohnědé. Čerstvá plodnice po otlačení obvykle červená. Rourky 0,5–1,2 cm dlouhé, barvy okrové až okrově hnědé, s okrouhlými labyrintickými až lupenkovými póry Rourky bývají barvy našedlé až světle okrové, později okrově šedé. Rourky po otlačení hnědnou. Dužnina je světle nahnědlá, dřevnatá, korkovitá. Výtrusný prach je bílý.[1]

Hostitel

Olše, jeřáb, buk, vrba, bříza, spíše výjimečně třešně a slivoně.[3][1]

Příznaky

Plodnice na kmeni, nebo větvích.

Možnost záměny

Síťkovec trojbarvý má hymenofor jen lupenitý, podle některých zdrojů je uváděn jako týž druh (síťkovec načervenalý).

Síťkovec dubový, póry po doteku nečervenají a roste na dubech.

Význam

Dřevokazná houba, živí se rozkladem mrtvé dřevní hmoty, parazit na dřevinách. Bílá hniloba způsobuje lámání částí dřeviny a následné odumírání celých dřevin.[L 1] Plodnice nejedlá. Je testován pro obsah látek působícími rozvoj leukémie, antibakteriálními, antimykotickými a jinými účinky.[4]

Ekologie

Ovocné sady, listnaté lesy až do podhorského pásu na živých i mrtvých kmenech, v lužních stanovištích, parcích. Upřednostňuje vlhčí místa.[1]

Odkazy

Literatura

  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.