Rychvald (tvrz)

Tvrz a dvůr se původně nazývaly Lichtenwald.[2] První písemná zmínka o nich pochází z roku 1379, kdy je klášter klarisek v Panenském Týnci pronajímal zemanu Radimovi. V roce 1402 je zmiňován jako vlastník Hanuš z Rychvaldu a roku 1420 bratři Parcifal a Lot z Prostibořic a Vinařic. Později se vlastníkem dvora stalo město Louny a v roce 1522 byl jeho zástavním držitelem Jan z Vitence. Ještě téhož roku se však dalšími majiteli stali Kašpar z Kauče a na Trmicích a rozhodnutím soudu Děpolt z Lobkovic na Bílině.[3] V roce 1637 je již zmiňován již jen les na Rychvaldu.[2]

Ze dvora se dochovala obdélná plocha s rozměry 54 × 49 metrů[3] ohraničená nízkými opukovými valy, které jsou zbytkem obvodové zídky.[2] Podél severní strany stál šestnáct metrů dlouhý a částečně z kamene postavený trojdílný dům. Na něj navazovaly další, převážně ze dřeva postavené stavby. Severně od dvora stál další trojdílný dům, ve kterém mohli být ubytováváni námezdní zaměstnanci, a o něco dál na sever částečně zděná stavba. Jáma, která se u ní dochovala, mohla sloužit jako cisterna na vodu nebo jako hnojiště. Na jihozápad od dvora stála patrová zděná budova o rozměrech 15 × 11 metrů považovaná za sýpku. Ta mohla patřit ke dvoru, nebo ji využíval správce dvora k ukládání vlastního podílu na výnosech dvora.[1] Jiná hypotéza však trosky budovy považuje za pozůstatek tvrze.[2] Mezi touto stavbou a dvorem se nachází ještě jeden kupovitý objekt nejasného účelu. Na západním okraji ostrožny se nachází vydatný pramen, který pravděpodobně sloužil jako zdroj vody.[1]

Tvrziště je volně přístupné, ale nevede k němu žádná turistická trasa. Nachází se však asi jen padesát metrů od zeleně značené turistické trasy jižně od rozcestníku Dřevíč.[4]