Rychlá divize

Rychlé divize byly vyššími jednotkami prvorepublikové československé armády, které formálně vznikly k 1. lednu 1938 reorganizací dosavadních jezdeckých brigád. Úkolem rychlých divizí byl daleký průzkum, útok do mezer v nepřátelské sestavě nebo do jejích boků, případně obranný boj vyžadující rychlé zaujetí obrany.[1]

Rychlé divize spojením jezdeckých, cyklistických, motorizovaných a tankových jednotek představovaly určitý přechodový stupeň na cestě od čistě jezdeckých jednotek k formacím plně motorizovaným. Toto spojení na jedné straně z rychlých divizí vytvářelo univerzální jednotky schopné plnit celé škály úkolů. Na straně druhé tato roztříštěnost vylučovala kvůli rozdílné přesunové rychlosti například konsolidovaný přesun na delší vzdálenost nebo koncentrovaný útok určitým druhem zbraně. V praxi se spíše předpokládalo oddělené nasazení motorizované a jezdecké brigády, a to za podmínek, které by odpovídaly specifickým vlastnostem toho kterého druhu jednotky.

Zajímavostí je, že v mírové organizaci rychlé divize nedisponovaly obrněnými vozidly, byla jim přidělována teprve v případě přechodu na válečnou organizaci od mírových Pluků útočné vozby. Do budoucna se pak předpokládalo podřízení stávajících Pluků útočné vozby jednotlivým Rychlým divizím i v době míru.

V případě mobilizace se předpokládalo, že rychlé divize budou představovat zejména zálohy jednotlivých armád, případně hlavního velitelství.