Rybákovití

Rybákovití (Sternidae) jsou společně se známějšími racky jednou ze skupin dlouhokřídlých ptáků. V porovnání s racky je jejich stavba těla jemnější, mají užší špičatý zobák a většinou delší, vykrojený ocas. Obvykle se vyskytují v blízkosti moří, řek nebo mokřadů. Dříve byli rybáci označování jako podčeleď rackovitých, ale v současnosti se jedná o samostatnou čeleď.

Rybákovití
Rybák obecný (Sterna hirundo)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďrybákovití (Sternidae)
Bonaparte, 1838
rody
  • Anous, nody
  • Procelsterna, nody
  • Gygis, nody
  • Onychoprion, rybák
  • Sternula, rybák
  • Phaetusa, rybák
  • Gelochelidon, rybák
  • Hydroprogne, rybák
  • Larosterna, rybák
  • Chlidonias, rybák
  • Sterna, rybák
  • Thalasseus, rybák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Většina jednotlivých druhů má světle šedý hřbet a černou hlavu, zatímco břicho a spodek ocasu jsou bílé. Výjimečně najdeme i druhy, které mají část roku peří tmavé i v dolních partiích. Obě pohlaví jsou totožného vzhledu, pohlavní dimorfismus je velmi nevýrazný nebo vůbec žádný. Ale naopak mladí ptáci jsou snadno rozlišitelní od dospělých. 

Rybáci se sdružují do velkých kolonií po celý rok a vyskytují se na otevřených místech, kde kladou vajíčka na holou zem, výjimečně vystlanou mechem nebo mořskými řasami. Některé druhy si staví i plovoucí hnízda přímo na vodě. V závislosti na druhu samice kladou jedno až tři vejce. Živí se rybami, které za letu loví ve vodě, nebo korýši, v době hnízdění i hmyzem a mouchami. Kořisdt dokážou ulovit i díky rychlým leteckým výpadům pod vodní hladinu.[1] Na rozdíl od racků migruje většina rybáků i na velké dálky.

Rybáci nemají relativně žádného přirozeného predátora, který by je sužoval pravidelně. Přesto jsou jejich nechráněná vejce v hledáčku mnoha vejcožroutů; od těch pozemních, po ty, co létají.

Další rozdíl mezi rybáky a racky je i v přizpůsobivosti. Racci se rychle přizpůsobí a naučili se žít v souladu s lidmi, i znečišťování jim tolik nevadí. Naopak rybáci se se změnami těžko vyrovnávají a jejich populace spíše klesají, než stoupají. Může za to znečištění, málo potravy a rušení lidmi; takže především lidská činnost.

Čtyři druhy jsou již klasifikovány jako ohrožené, některé jsou na tom i hůře. Přestože existují mezinárodní dohody na ochranu těchto ptáků, v tropických oblastech se stále často jedí jak dospělí ptáci, tak vajíčka. Na západě Indie se konzumují vajíčka speciálně dvou druhů a místní lidé věří, že mají afrodiziakální vlastnosti. Pravda to ale není.

Rybák chocholatý
Nody bělostný
Rybák černohřbetý

Druhy zjištěné v Česku
Rybák inka

Systematický přehled druhů

Přehled druhů vychází z nového názvosloví, navrženého na základě analýz mitochondriální DNA.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tern na anglické Wikipedii.

  1. Chad M. Eliason, Lorian Straker, Sunghwan Jung & Shannon J. Hackett (2020). Morphological innovation and biomechanical diversity in plunge‐diving birds. Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/evo.14024
  2. BRIDGE, E.S.; JONES, A. W.; BAKER, A. J. A pylogenetic framework for the terns (Sternini) inferred from mtDNA sequences: implications for taxonomy and plumage evolution. Molecular Phylogenetics and Evolutions. 2005, roč. 35, s. 459-469.


Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.