Ruyangosaurus
Ruyangosaurus ("ještěr z Ruyangu") byl obří sauropodní dinosaurus, žijící v období pozdní křídy na území dnešní Číny (souvrství Mangchuan). Typový druh R. giganteus byl popsán v roce 2009 na základě fosílií, z nichž například holenní kost byla zajímavá svými rozměry (délka asi 127 cm). Spolu s rody Huanghetitan a Daxiatitan patří tento sauropod mezi největší dnes známé asijské dinosaury.
Ruyangosaurus Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 100 až 94 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce kostry a siluety těla ruyangosaura | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Rod | Ruyangosaurus Lu et al., 2009 |
Binomické jméno | |
Ruyangosaurus giganteus Lu et al., 2009 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozměry
Tento sauropod byl jedním z největších známých asijských dinosaurů vůbec. Jeho hmotnost je odhadována přibližně na 54 000 kilogramů.[1] Gregory S. Paul odhadl v roce 2010 délku tohoto sauropoda na 30 metrů a hmotnost na víc než 50 tun.[2] Podle paleontologa Thomase R. Holtze, Jr. vážil tento sauropod tolik, co 11 slonů afrických (zhruba 60 tun).[3]
Začátkem roku 2020 byla publikována studie o obřím čínském sauropodovi rodu Fusuisaurus, ve kterém je pojednáno také o ruyangosaurovi. Tento sauropod měl stehenní kost dlouhou (dle odhadů, jelikož se nedochovala v celé délce) asi 207 centimetrů, pravá kost holenní pak byla dlouhá 127 cm. Odhadovaná kompletní délka dinosaura činí 35 metrů.[4]
Vědecká studie publikovaná v září roku 2020 klade ruyangosaurovi hmotnost (dle dvou základních metod odhadu) v rozmezí 44 012 až 53 927 kilogramů.[5]
Dentice
Výzkumy čelistních kostí raně somfospondylních sauropodů ze stejné lokality ukazují, že průměrná doba obnovy zubů se u nich pohybovala kolem 76 dní (rychleji než u pozdně jurského rodu Brachiosaurus ale mnohem pomaleji než u vývojově vyspělejších titanosaurů z konce křídy).[6]
Odkazy
Reference
- Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
- Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 206 (anglicky)
- Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- Jinyou Mo, Jincheng Li, Yunchuan Ling, Eric Buffetaut, Suravech Suteethorn Varavud, Suteethorne Haiyan Tong, Gilles Cuny, Romain Amiot & Xing Xu (2020). New fossil remain of Fusuisaurus zhaoi (Sauropoda: Titanosauriformes) from the Lower Cretaceous of Guangxi, southern China. Cretaceous Research: 104379 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104379
- Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
- Chang, H.; et al. (2021). Relatively low tooth replacement rate in a sauropod dinosaur from the Early Cretaceous Ruyang Basin of central China. PeerJ. 9: e12361. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12361
Literatura
- Lü J, Xu L, Jia S, Zhang X, Zhang J, Yang L, You H, Ji Q. (2009). "A new gigantic sauropod dinosaur from the Cretaceous of Ruyang, Henan, China". Geological Bulletin of China 28(1), 1-10. (popisná studie)
- Nima Sassani and Gunnar T. Bivens (2017). The Chinese colossus: an evaluation of the phylogeny of Ruyangosaurus giganteus and its implications for titanosaur evolution. PeerJ 5:e2988v1 doi: http://doi.org/10.7287/peerj.preprints.2988v1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruyangosaurus na Wikimedia Commons
- Článek s fotografiemi kostry ruyangosaura (čínsky)
- Informace na webu Equatorial Minnesota (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Giganti z východní Asie. OSEL.cz [online]. 23. ledna 2020. Dostupné online. (česky)