Rudolf Gall

Pocházel z židovské rodiny. Byl stoupencem asimilačního židovského proudu, který prosazoval příklon židů k polskému národu a jejich jazykovou i kulturní polonizaci. Sám se přiklonil k národoveckému křídlu polské politické scény.[4]

Vystudoval reálnou školu a polytechniku ve Lvově. Byl členem okresní rady v Tarnopolu a obchodní a živnostenské komory v Brodech.[2] V době svého působení v parlamentu je profesně uváděn jako velkoprůmyslník v Tarnopolu.[1]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 15. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911, nyní v obvodu Halič 37.[5]

Je řazen mezi polské národní demokraty, kteří byli ideologicky napojení na politický směr Endecja.[1] V jiném dobovém zdroji z roku 1907 je popisován jako umírněný israelitský kandidát.[6] V roce 1911 je označován za národního demokrata.[7] Po volbách roku 1907 i 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[5]

Od roku 1919 do roku 1922 byl poslancem polského Sejmu (ústavodárný Sejm). Zde patřil do poslaneckého klubu strany Związek Ludowo-Narodowy. V roce 1920 je uváděn jako nezařazený poslanec.[2]

Po roce 1922 žil trvale ve Vídni, kde se roku 1924 stal čestným atašé tamního velvyslanectví Polska.[2]