Rudolf Fabry

Narodil se v rodině strojníka a vzdělání získával v Trnavě a Praze. V roce 1938 se natrvalo usadil v Bratislavě. V letech 1939-1945 pracoval jako úředník, v letech 1945-1946 v Československém státním filmu, později v roce 1946 na Pověřenictví pro informace. V následujících letech střídal povolání téměř každý rok nebo dva. V letech 1947-1948 byl redaktorem deníku Práca, v letech 1948-1950 působil jako šéfredaktor časopisu Nedeľa, v letech 1950-1956 šéfredaktorem časopisu Život, v letech 1956-1957 týdeníku Svět socializmu, v letech 1957-1958 časopisu Film a divadlo a nakonec v letech 1958-1960 týdeníku Kultúrny život. V letech 1960-1965 se věnoval výhradně literatuře, nicméně v letech 1966-1968 pracoval ve slovenském Ústředí knižní kultury. V letech 1969-1971 se stal šéfredaktorem časopisu Expres, v letech 1973-1975 revue Výtvarný život. V roce 1975 se konečně rozhodl odejít do důchodu.

Začátky jeho básnické tvorby sahají do období jeho středoškolských studií, kdy v roce 1933 uveřejnil první báseň ve studentském časopisu Svojeť, přispíval i do časopisu Postup. První básnická sbírka mu vyšla knižně jen o dva roky později v roce 1935 a nesla silné znaky nadrealismu. Kromě poezie psal prózy s válečnou tematikou, reportáže a cestopisy (Salaim aleikum - Rozprávanie o starom a novom Egypte). Kromě poézie a prózy psal také libreta, scénáře a komentáře k filmům a spolupracoval při sestavování výtvarných a reprezentačních obrazových publikací a příležitostně se věnoval i překladům. Mimo literatury sa věnoval také výtvarnému umění - vytvářel koláže a věnoval sa knižní grafice. Jako grafik ilustroval obálky ke knihám svých současníků, jako byli Valentín Beniak, Rudolf Dilong, Vladimír Reisel, Janko Silan a další.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Fabry

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Fabry na slovenské Wikipedii.