Rudolf Dzurko

Rudolf Dzurko se narodil v roce 1941 do „cigánské“ rodiny v Pavlovicích na východním Slovensku. Ve čtyřech letech s otcem odešli za prací do severních Čech do míst po odsunutých Němcích.

Živil se mnoha profesemi, prvních výstav se účastnil až v 70. letech, kdy byl zván na národopisné expozice typu Umění československých cikánů nebo Naši spoluobčané cikáni.

V roce 1979 začal dělat parťáka u automatizace železniční dopravy v Libni, ale až o rok později se přestěhoval i s tehdejší manželkou do Prahy do Kobylis nastálo. Po roce bydlení v Praze se ale rodina znovu stěhovala, a to do Úštěku u Litoměřic. Odtamtud byl Dzurko komunistickým režimem poslán do blázince v Beřkovicích, jelikož se stýkal s chartisty. Z Beřkovic se zanedlouho zase vrátil, ale rozhodli se přestěhovat se zpět do Prahy.

V Praze si také přivydělával prodáváním svých děl na Karlově mostě.

Zemřel 23. června 2013 po těžké nemoci.

Jeho proslavenou technikou bylo skládání barevných kousků skleněné drti do živoucích obrazů. Dále ale vytvářel plastiky ze dřeva a kamene. Jeho celoživotní inspirací byl jeho romský původ.

V roce 1996 získal Cenu od Revolver Revue a ve svém 32. vydání s Dzurkem zveřejnili rozhovor. V roce 2002 vydalo nakladatelství Arbor vitae jeho monografii.