Rudolf Blitzfeld

Jeho otcem byl domovník, písař a kavárník v Brně Franz Blitzfeld. Rudolf studoval v letech 1846–1849 práva na Vídeňské univerzitě a v letech 1849–1852 na Františkově univerzitě v Olomouci, kde roku 1852 získal titul doktora práv. Do roku 1852 pak působil jako právní zástupce v Brně, v letech 1855–1858 ve štýrském Leobenu, pak v Krakově a od roku 1863 v slezském Bílsku.[2] Počátkem 70. let byl profesí advokátem, působícím ve Slezsku, od 1. ledna 1874 v Brně.[4] Byl prezidentem záložny Erste Spar- und Vorschusskassa für Gewerbe und Handel v Brně.[5] Působil též jako místopředseda brněnské advokátní komory.[3] Do této funkce byl zvolen roku 1898. Zasedal v její disciplinární radě.[2]

Byl aktivní i veřejně a politicky. V letech 1874–1875 založil v Brně Měšťanský spolek (Bürgerverein) a v období let 1876–1885 a opětovně od roku 1894 zasedal v městské radě.[2] Od roku 1870[2] zasedal na Slezském zemském sněmu. Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán roku 1871, za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Opavě.[6] Na zemský mandát rezignoval v roce 1873 a zároveň odmítl kandidaturu v přímých volbách do Říšské rady roku 1873.[7] Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a provídeňsky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[7]

Zemřel v únoru 1906.[3]