Rudý den

Ve dnech 5. a 6. července roku 1928 se měla v Praze konat druhá spartakiáda, na kterou plánovali dorazit i cvičenci ze zahraničí. Přípravy sportovní akce trvaly dva roky, avšak krátce před její realizací policejní ředitelství rozhodlo o jejím zákazu, a to proto, že plánované vystoupení žactva nebylo v souladu s tehdy platným výnosem pražské zemské školní rady, jež zakazovalo účast školních dětí na tělovýchovných cvičeních organizovaných Federací dělnických tělocvičných jednot (FDTJ), a dále policejní ředitelství preferovalo ve městě zachování klidu a pořádku.[2]

V reakci na zákaz se rozhodl senátor Josef Skalák uspořádat v den, kdy se měla spartakiáda původně konat, demonstraci nazvanou „Rudý den“. Svolavatelé plánovali, že tím v Praze vyvolají rozsáhlé nepokoje.[3] Podle jejich představ mělo na Národní třídu a Václavské náměstí dorazit asi sto tisíc protestujících. Nakonec dorazilo jen asi pět tisícovek demonstrantů, a to především komunistů. Neúspěch využili bolševici v Komunistické straně Československa sdružení kolem Klementa Gottwalda ke kritice dosavadního umírněného vedení strany,[4] které vyvrcholilo uchvácením moci ve straně Gottwaldovými souputníky na sjezdu v roce 1929.[5]