Roza Otunbajevová

Narodila se v Oši v tehdejší Kyrgyzské SSR. V roce 1972 absolvovala Filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity. V příštích šesti letech pak působila na Kyrgyzské státní univerzitě. Je vdaná a má dvě děti.

Její politická kariéra začala v roce 1981 v řadách Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). V osmdesátých letech působila jako vedoucí sovětské delegace při UNESCO v Paříži a poté jako sovětská velvyslankyně v Malajsii. V roce 1992 si ji prezident již samostatného Kyrgyzstánu Askar Akajev vybral za ministryni zahraničí a místopředsedkyni vlády. Zanedlouho funkce opustila, neboť se stala první velvyslankyní Kyrgyzstánu v USA a v Kanadě. Do funkcí v Kyrgyzstánu se vrátila v roce 1994 a zastávala je tři roky. V letech 1998 až 2001 byla velvyslankyní ve Spojeném království, v letech 2002 až 2004 byla zástupkyní vedoucího mise OSN v Gruzii.

Po návratu do vlasti v roce 2004 se stala politicky aktivní. V prosinci 2004 spoluzakládala politickou stranu Ata-Jurt (Vlast). Ve volbách v roce 2005 však kandidovat nemohla, neboť právní úprava vyžadovala, aby kandidáti před volbami měli pětiletý nepřetržitý pobyt v Kyrgyzstánu, což s ohledem na své působení ve Spojeném království (v roli velvyslankyně) nesplňovala.

V roce 2005 patřila k hlavním vůdcům Tulipánové revoluce, která vedla ke svržení prezidenta Akajeva. Poté několik měsíců zastávala funkci ministryně zahraničí v prozatímní vládě Kurmanbeka Bakijeva. Po zvolení Bakijeva prezidentem a nástupu premiéra Felixe Kulova se jí nepodařilo získat podporu pro své setrvání ve funkci ministryně. V následných doplňovacích volbách nebyla zvolena ani do parlamentu. V listopadu 2006 patřila ke klíčovým postavám demonstrací volajících po nové demokratické ústavě.

V roce 2007 byla zvolena jako kandidátka sociální demokracie do kyrgyzského parlamentu. V říjnu 2009 se stala předsedkyní poslaneckého klubu opoziční sociální demokracie.