Rovné vzdělávací příležitosti

Koncept rovných vzdělávacích příležitostí poukazuje na to, že by ve vzdělávání měla existovat rovnost příležitostí. Každý má zde zajištěný spravedlivý a rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání bez ohledu na sociální původ, rasu, pohlaví nebo náboženství a lidé dosahují úspěchu ve vzdělávání podle svých snah a schopností, zdarma a bez jakékoli formy diskriminace.[1]

K hlavním charakteristikám rovných vzdělávacích příležitostí patří:

  • Spravedlivá distribuce vzdělání všem podle možností a schopností
  • Zajištění vysoce kvalitního vzdělání pro všechny[2]
  • Ohled na individuální potřeby každého žáka
  • Šance na studium stejné pro všechny se stejnými schopnostmi a motivacemi studovat
  • Školy umí zohledňovat a efektivně reagovat na různé vzdělávací potřeby žáků.[3]

Klasické teorie
  • Omezený jazykový kód (nižší socioekonomická vrstva) - omezená slovní zásoba, krátké a gramaticky jednoduché věty, primitivní syntax apod.
  • Rozvinutý kód (střední a vyšší socioekonomická vrstva) - velká slovní zásoba, správné používání cizích slov, gramatická správnost, propracovaná syntaktická stavba apod.
  • teorie kulturního kapitálu Pierra Bourdieu: Kulturní kapitál = kulturní zdroje, které jedinec získal v rámci výchovy a které mají následně vliv na sociální rozvrstvení[4] (např. počet knih v domácnosti, …)
  • Coleman Report Jamese Colemana: Tzv. Colemanova zpráva (1966) tvrdí, že sociální a rodinné zázemí má hlavní vliv na výsledky dítěte ve škole a na jeho další profesní kariéru.[5]

Tři přístupy k rovným vzdělávacím příležitostem

Historický vývoj konceptu rovných vzdělávacích příležitostí.

  1. rovnost přístupu – zajištění všem formální přístup ke vzdělávání bez vylučování kohokoliv
  2. rovnost podmínek – přístup k rovnocennému vzdělání stejné kvality
  3. rovnost výsledků – existence jistého minima, kterého by měli všichni dosáhnout na konci vzdělávání[3]

Selektivnost v různých stupních vzdělávání

Žáci vstupují do vzdělávacího systému nejen s určitými vrozenými dispozicemi, ale i z různého sociálního prostředí, v němž vyrůstají. To ovlivňuje, jak obtížné pro ně studium bude a jakých výsledků budou dosahovat. Nejvíce je selektivnost vnímána na úrovních přestupů do různých stupňů vzdělávání.

  • Víceletá gymnázia – o studium svých dětí na víceletých gymnáziích mají zájem především rodiče s vyšším sociálně-ekonomickým statusem a jsou ochotni vynaložit více energie, aby bylo dítě na takovou školu přijato.
  • Přechod na střední školy – nejen intelektuální předpoklady, ale i ambice a dispozice rodiny, a nabídka škol v daném místě.
  • Přechod do terciárního vzdělávání – nerovnosti vyplývají především z výběru předchozího vzdělání a z rodinného zázemí, odkud student pochází.[2]

Inkluze a žáci se speciálně vzdělávacími potřebami

V České republice se o rovném vzdělávání hovoří především v souvislosti s tzn. inkluzivním vzděláváním (vzdělávání, které je rovné pro všechny).

Typické znaky inkluze
  • spravedlivý přístup
  • participace všech
  • respekt k odlišnostem

Výhody inkluze

Inkluze nemusí být prospěšná jen znevýhodněným skupinám dětí[6] (faktory jako např. rasa, náboženství, pohlaví, etnická příslušnost, zdraví nebo socioekonomické zázemí rodiny)[7], ale může být obohacující oboustranně:

  • učení se úctě k druhým lidem a jejich životu
  • respektování rovnoprávného přístupu ke všem
  • vnímání odlišností jako přirozené a samozřejmé

Rizika inkluze

Riziko přichází v případě, že škola neumí se znevýhodněnými skupinami žáků správně zacházet.[6]

Inkluze v českém zákoně

V České republice upravuje inkluzivní vzdělávání novela školského zákona č. 561/2004 Sb. spolu s vyhláškou č. 27/2016 Sb, která vešla v platnost 1. 9. 2016. Novela hovoří o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných a jejich podpoře prostřednictvím podpůrných opatření: „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.“ (§ 16).[8] Do skupiny žáků se speciálně vzdělávacími potřebami se řadí také nadaní žáci, žáci cizinci a dětí s odlišným mateřským jazykem.

Rovné vzdělávací příležitosti v legislativě a dokumentech

Vzdělání je považováno za základní lidské právo a každá legitimní vláda má za povinnost jej chránit, prosazovat a hnát vpřed.[7] Téma rovných vzdělávacích příležitostí je proto přirozeně ukotveno v řadě mezinárodních smluv a dokumentů.

  • Deklarace lidských práv (OSN, 1948, 1/26) - každý má právo na vzdělání a alespoň v počátcích by mělo být vzdělání bezplatné[9]
  • Úmluva proti diskriminaci ve vzdělávání (UNESCO, 1960) - nikdo nesmí být ve vzdělávání diskriminován na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženského vyznání, politického nebo jiného názoru, národního nebo sociálního původu, ekonomických podmínek nebo narození.[1]
  • Úmluva o právech dítěte (OSN, 1989) - Státy zavázané touto smlouvou mají povinnost například zajistit pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání, podněcovat rozvoj různých forem středního vzdělání a zpřístupňovat vzdělání vysokoškolské nebo zavádět zabezpečení účinného přístupu postiženého dítěte ke vzdělání.[10]

V ČR je rovný přístup ke vzdělávání všech dětí garantován Ústavou ČR, Úmluvou o právech dítěte, zákony a činností odpovědných orgánů a institucí.[11]

Reference
  1. MACLEAN, Rupert. Equality of Opportunity in Education. Příprava vydání John P. Keeves, Ryo Watanabe, Rupert Maclean, Peter D. Renshaw, Colin N. Power, Robyn Baker, S. Gopinathan. Dordrecht: Springer Netherlands (Springer International Handbooks of Education). Dostupné online. ISBN 978-94-017-3368-7. DOI 10.1007/978-94-017-3368-7_10. S. 143–154. (anglicky) DOI: 10.1007/978-94-017-3368-7_10.
  2. STRAKOVÁ, Jana; MATĚJŮ, Petr. Nerovné šance na vzdělání : vzdělanostní nerovnosti v České republice. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. 411 s. Dostupné online. ISBN 80-200-1400-4, ISBN 978-80-200-1400-9. OCLC 70052287
  3. ZÁLESKÁ, Klára. Vzdělávání dětí cizinců perspektivou rovných vzdělávacích příležitostí. Studia paedagogica. 2018-11-19, roč. 23, čís. 3, s. 139–164. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. ISSN 2336-4521. DOI 10.5817/SP2018-3-7. (česky)
  4. PROKOP, JIŘÍ, 1957-. Sociologie výchovy a školy. Vyd. 1. vyd. V Liberci: Technická univerzita 96 s. Dostupné online. ISBN 80-7083-579-6, ISBN 978-80-7083-579-1. OCLC 51185300
  5. RABUŠICOVÁ, Milada. Otázky rovnosti a nerovnosti vzdělávacích příležitostí [online]. Brno: Vydavatelství MU: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 1992 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
  6. SLOWÍK, Josef. Co je rozmanité a co je společné v inkluzivní škole z hlediska Ukazatele inkluze. Pedagogická orientace. 2018-08-15, roč. 28, čís. 2, s. 213–234. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. ISSN 1805-9511. DOI 10.5817/PedOr2018-2-213. (česky)
  7. TEMKIN, Larry S. The many faces of equal opportunity:. Theory and Research in Education. 2017-01-08. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. DOI 10.1177/1477878516680410. (anglicky)
  8. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání spolu s vyhláškou 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
  9. OSN (1948). Deklaraci lidských práv. Dostupné z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/umluva-o-pravech-ditete.pdf
  10. OSN (1989). Úmluva o právech dítěte. Dostupné z: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/umluva-o-pravech-ditete.pdf
  11. ČŠI (2014).  Rovný přístup ke vzdělávání v České republice: situace a doporučení. Dostupné z: http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1432571599.pdf
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.