Rovnátka

Rovnátka (též označovaný jako ortodontický aparát) jsou druh zdravotnické pomůcky, která slouží k narovnání, napravení, či usměrnění růstu zubů. Mohou se nasazovat jak na horní, tak i dolní čelist.

Fixní rovnátka na horní i dolní čelisti

Typy

Fixní rovnátka

Fixní rovnátka jsou v ústní dutině nepřetržitě po celou dobu léčby. Jsou nalepena buď z tvářové či jazykové strany (tzv. lingvální). Častějším typem je aplikace z tvářové strany. Důvody jsou takové, že linguální rovnátka jsou dražší, jejich zavedení je náročnější a klade větší nároky na lékaře i pacienta.

Snímací rovnátka

Snímací rovnátka se vyznačují tím, že je lze vyjmout z ústní dutiny. Používají se pro méně závažné zubní anomálie a vady. Jsou určena pro dočasný a smíšený chrup.

Fóliová rovnátka

Fóliová rovnátka (tzv. neviditelná rovnátka) jsou měkké plastové fólie vyrobené pacientu na míru podle otisku čelistí. Tyto nosiče se v průběhu léčby obměňují. Jedná se v podstatě o speciální druh snímacích rovnátek, protože je lze z úst kdykoliv vyjmout. Neviditelná rovnátka jsou americkým patentem pod názvem Invisalign.

Porovnání

  • Fixní aparát klade větší požadavky na ústní hygienu pacienta, neboť bylo prokázáno, že tvorba plaku je v průběhu nošení tohoto typu rovnátek vyšší. Pacientům s nedostatečnou ústní hygienou se fixní aparát nedoporučuje či mu přímo není umožněn.[1]
  • Fixním aparátem se dosahuje lepších výsledků než snímacím. Používá se jej spíše u závažnějších zubních anomálií.[2]
  • Snímací aparát je výrazně levnější, méně náročnější na hygienu. Lze jej kdykoliv sejmout, což je jeho nevýhoda - pacient není nucen nosit ho.

Fáze léčby

  1. Vstupní pohovor, vyšetření a jeho zadokumentování. Ortodontista pacienta seznámí o výsledcích vyšetření.
  2. Návrh léčebného plánu, schválení pacientem, zubní otisky, rentgenové snímky.
  3. Léčba, která se skládá ze dvou částí:
    • Aktivní léčba je samotný proces, který by měl vést k nápravě chrupu a estetiky obličeje.
    • Retenční fáze následuje po aktivní léčbě. Proces má za úkol udržet výsledky ortodontické léčby co nejdéle. Pokud je zanedbána, hrozí částečný či celkový návrat k původnímu stavu chrupu.

Části rovnátek

Části aparátku - dva druhy zámečků a gumička, která drží drát v drážkách zámečků.
Zámeček z přední a zadní strany.

Nejčastějším typem rovnátek je fixní aparát, a proto právě jeho skladba je zde rozebrána:

Ortodontický drát

Ortodontický drát (označovaný též jako oblouk) je speciální typ drátu užívaný v ortodoncii. Slouží k posunování zubu/ů. Drát je fixován do zámečků. V místě požádované změny pozice zubů pak mírně ohnutý. Díky svým vlastnostem (tzv. tvarové paměti) má pak v místě ohybu tendenci se rovnat (vrátit do původní polohy). Tím se vytváří síly, které tlačí na zuby. Stomatolog několikrát během aktivní fáze léčby drát vyměňuje za jiný s odlišnými parametry (jiná tloušťka).

Separační gumičky

Separační gumičky jsou gumová kolečka, která mají za úkol zuby separovat - vytvořit mezizubní prostor pro usazení kroužku. Instalují se zpravidla několik dní (1 a více) před vlepením fixního aparátu.

Kroužky

Kovové kroužky obepínají celý zub po obvodu, se kterým jsou pevně spojeny. Jsou umístěny nejčastěji na krajních zubech (1. a 2. molár) a uzavírají tak celý aparát. Důvodem jejich užití místo zámečku je požadavek na kvalitní fixaci - nehrozí odlepení. Na kroužku je připevněna kanyla, ve které je zasunut konec drátu (oblouku).

Zámečky

Tvoří "vodící lištu" pro drát, který se do nich připevňuje. Zámečky jsou napevno přilepeny k jednotlivým zubům.

Zámečky jsou tím, co nejčastěji prozradí přítomnost rovnátek. Kromě okem viditelných kovových lze nalepit i částečně průhledné - např. keramické, které barvou připomínají zub. Obvykle jsou pak obemknuty gumičkou, která drží drát vně drážky v zámečku. Barvy gumiček si může pacient obvykle vybrat z několika variant včetně průhledných.

Nákusná destička

Tato součást může doplnit aparátek v případě hlubokého skusu pacienta, což je relativně častý stav, kdy dochází při skusu k překrytí více než dvou třetin ploch dolních řezáků. Nákusná destička je součást z průhledné pryskyřice umístěné za předními zuby, která se připíná ke kroužkům. Zvyšuje skus pacienta a umožňuje nasazení jak horního tak spodního aparátku zároveň, což urychluje léčbu.[3]

Reference

  1. MUDr. Tichá R., MUDr. Böhmová H.: "Vliv fixního ortodontického aparátu na úroveň ústní hygieny pacientů", časopis Ortodoncie, 2005/4, PDF
  2. Doc. MUDr. Špidlen M. PhD. a kolektiv: "Efektivita snímacích a fixních aparátů", časopis Ortodoncie, 2004/4, PDF
  3. MUDr. Pantoflíčková-Effenberková D., MUDr. Koťová M., Ph.D., MUDr. Petr J.: "Fixní nákusná destička při terapii hlubokého skusu. 1. část - indikace, způsob použití, pracovní postup", časopis Ortodoncie, 2006/3, PDF Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine

Literatura

  • Milan Kamínek: Současné fixní ortodontické aparáty, Avicenum, Praha 1976

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.