Rotruda

Rotruda také Hruodrud či Hruodhaid[3] (asi 775? - 6. června 810) byla franská princezna, řeholnice a druhá dcera Karla Velikého z jeho manželství s Hildegardou.

Rotruda
Narození775
Úmrtí6. června 810 (ve věku 34–35 let)
Povoláníprincezna
Nábož. vyznáníkatolická církev
Partner(ka)Rogron I., hrabě z Maine
DětiLudvík
RodičeKarel Veliký a Hildegarda
RodKarlovci
PříbuzníKarel Mladší[1], Pipin Italský[1], Pipin Hrbatý[1], Ludvík I. Pobožný[1], Drogo[1], Hugo[1], Lothar[1], Theodorich[1], Theodrada[1], Berta[1], Gisela[1], Alpais[1], Adelaide[1], Hildegarda[1], Chrotais[1], Hiltruda[1], Ruodhaida[1] a Adaltruda[2] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí

Z počátků jejího života se dochovalo jen velmi málo informací. Vzdělávala se na královském dvoře, kde ji byl učitelem Alcuin, který ji ve svých dopisech láskyplně nazýval Columba.[4] Když jí bylo šest roků, zasnoubil ji otec Karel Veliký s mladým byzantským císařem Konstantinem VI. Jednalo se o politickou dohodu s Konstatinovou matkou a regentkou Irenou Athénskou. Řekové Rotrudu nazývali Erythro a poslali na královský dvůr učeného mnicha jménem Elisaeus, aby ji vzdělával v řeckém jazyce i řeckých způsobech.[5] V roce 786, když jí bylo jedenáct roků došlo k neshodě s Byzantskou říší a tak se spojenectví rozpadlo. Konstantinova matka Irena v roce 788 zrušila i zasnoubení. Později měla Rotruda vztah s Rorgonem z Rennesu, s nímž měla syna Ludvíka, opata ze Saint-Denis. Nikdy se nevdala.

Pozdější život

Rotruda se nakonec stala jeptiškou, čímž se připojila ke své tetě Gisele, abatyši v klášteře Val-de-Marne v Chelles. Obě ženy napsaly dopis Alcuinovi z Yorku, který byl v té době v Tours, v němž ho požádaly, aby napsal komentář vysvětlující Janovo evangelium.[6] Alcuin jim vyhověl a napsal sedm knih Commentaria in Iohannem Evangelistam, které byly k evangeliu přístupnější než náročné traktáty svatého Jana. Historici dopis datují k jaru roku 800, čtyři roky před Alcuinovou smrtí a deset roků před smrtí Rotrudy.[7]

Většina historiků dělí Rotrudin život na dvě fáze. V politické historii jejího otce Karla Velikého o ní hovoří jako o princezně, která byla potenciálním pěšákem a ženou pochybných mravů,[8] zatímco náboženská historie o ní hovoří jako o druhé jeptišce, spojené z dopisem z Chelles.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rotrude na anglické Wikipedii.

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. MCKITTERICK, Rosamond. Charlemagne: The Formation of a European Identity. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-139-47285-2. (anglicky)
  4. GASKOIN, Charles Jacinth Bellairs. Alcuin: His Life and His Work. New York: Russell & Russell, 1966. Dostupné online. (anglicky)
  5. BURY, J. B. History of the Eastern Roman Empire: From the Fall of Irene to the Accession of Basil I.. [s.l.]: Oxford: Ecclesiastical History Society, 1978. 310 s. Dostupné online. ISBN 978-80-273-0338-0. (anglicky)
  6. "Epistola Christi Familarum Gislae atque Rechtrudae ad Albinum Magistrum." Patrologia Latina 100:738D-740C
  7. DÜMMLER, Ernst Ludwig. Monumenta Germaniae Historica Epistolae aevi Carolini II.. [s.l.]: [s.n.] S. 323–325. (latinsky)
  8. Rotrud,tochter Karls des Grossen († 810). www.manfred-hiebl.de [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (německy)
  9. Commentaria: Scholarship in Women’s Communities [online]. 2005-12-22 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.