Rotemberk

Po zániku staršího hradu Vražba pravděpodobně Rotemberk převzal sídelní a správní funkci panství.[2] Prvním známým majitelem hradu byl roku 1371 (nebo 1370[2]) uváděný Ješek z Neznášova. Jeho potomkům hrad patřil až do roku 1457,[2] kdy se připomíná vdova Anna po Čeňkovi z Neznášova. Dalším známým majitelem byl v roce 1494 Bavor z Hustířan,[3] Když zemřel, zdědil část panství s hradem jeho syn Jiřík. Po Jiříkově smrti panství získal jeho bratr Jan starší, za kterého se v roce 1542 v Deskách zemských hrad uvádí jako pustý.[3]

Dochovaná podoba hradu je ovlivněná zemědělskými úpravami pozemků. Na východní straně se nachází protáhlé předhradí, v jehož čele se nachází nevýrazný zbytek valu, který však může být pravěkého původu. Vlastní dvojdílný hrad je od této plošiny oddělen šíjovým příkopem. Dochovaly se pozůstatky opevnění na jižní a východní straně. Na jižní straně je také patrná prohlubeň po podsklepené budově a v jihovýchodním nároží bývala studna. V čele hradu pravděpodobně stála okrouhlá věž. Hradní jádro bylo chráněné dalším příkopem a je zřejmě ukázkou tzv. zavřeného hradu,[2] u kterého obvodové zdi zůstanou stát, zadrží zřícené zdivo vyšších pater a časem vytvoří pahorek, jehož povrch se nachází vysoko nad středověkou úrovní terénu.[4]

Zbytky hradu jsou volně přístupné po odbočce z modře značené turistické trase ze Smiřic do Velichovek. Pod ostrožnou také vede značená cyklotrasa č. 4252 z Velichovek do Habřiny.[5]