Rorýs východní

Rorýs východní (Hirundapus caudacutus) je pták z řádu svišťounů (Apodiformes). Je zástupce rodu Hirundapus. Jedná se o velkého rorýse, hnízdícího od jižní Sibiře po Japonsko a v Himálaji. Zatímco himálajská populace je stálá, severní populace táhne zimovat do východní Austrálie.

Rorýs východní
rorýs východní
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsvišťouni (Apodiformes)
Čeleďrorýsovití (Apodidae)
Rodrorýs (Hirundapus)
Binomické jméno
Hirundapus caudacutus
(Latham, 1802)
světle zelená – hnízdiště tažné populace
žlutě – zimoviště
tmavě zelená – stálá populace
světle zelená – hnízdiště tažné populace
žlutě – zimoviště
tmavě zelená – stálá populace
Synonyma

Chaetura caudacuta
Hirundapus caudacuta

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Rorýs východní je velký druh rorýse, dosahuje velikosti 19–20 cm. Délka křídel je mezi 195 a 225 mm. Hmotnost samců se pohybuje mezi 109 a 140 gramy a hmotnost samic je mezi 101 až 125 gramy.

Podle šatu je druh snadno rozpoznatelný. Šat je převážně tmavě olivově hnědý. Nápadné je světlé opeření tvaru podkovy ze stran přes spodní ocasní krovky obepínající hnědý podbřišek. Výrazná je i světlá hrdelní skvrna.

Křídla jsou v poměru k tělu dlouhá, při těle široká a na koncích se sbíhají do špičky. Tělo je mohutné, hlava je poměrně velká a narovnaná dopředu. Ocas je široký a krátký, rovně uťatý. Ocasní pera mají konec stvolu tvořen ostnem přesahujícím prapor.[pozn. 1][2]

Rozšíření

Asijský areál rozšíření je rozdělen do dvou oddělených oblastí. Severní populace je tažná, jižní populace stálá.

Zajímavosti

Rorýs východní dosahuje v horizontálním letu rychlosti až 170 km/h[3] a na základě dosud známých skutečností je považován za nejrychlejšího ptáka světa v horizontálním letu.[4][5]

Poznámky

  1. Odtud i jeho odborné druhové jméno caudacutus či anglické jméno white-throated needletail či německé jméno Stachelschwanzsegler.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Chantler, Driessens: A Guide to the Swifts and Tree Swifts of the World. Seite 172ff.
  3. del Hoyo et al.: Handbook of the birds of the world. S. 390.
  4. The world’s fastest birds [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
  5. John Gooders: Birds of the World. Svazek 5, 1971. S. 1407.

Literatura

  • Joseph del Hoyo, Andrew Elliot a Jordi Sargatal (eds.): Handbook of the Birds of the World. Svazek 5: Barn-owls to Hummingbirds. Lynx Edicions, 1999. ISBN 84-87334-25-3.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.