Rolf Hochhuth

Kontroverzním se Hochhuth stal jako autor her, když se již v 60. letech pokusil v rámci vyrovnávání se s minulostí zdůrazňovat téma nacistické minulosti Německa.

Kritiky se mu dostalo i později, zejména po roce 2000, v důsledku jeho hry „McKinsey kommt“, do které zabudoval několik pasáží umožňujících jejich interpretaci jako souhlas s výzvou k vraždě (jednalo se o srovnání prezidenta Deutsche Bank Josefa Ackermanna s osobnostmi jako Alfred Herrhausen, Hanns-Martin Schleyer a Jürgen Ponto, kteří byli zavražděni teroristickou organizací Frakce Rudé armády). Kontext těchto pasáží je však sporný.[2]

Hochhuth je dále znám jako přítel Davida Irvinga, kterého dokonce obhajoval během jeho procesů[3], což vyvolalo řadu negativních ohlasů. Známý publicista Ralph Giordano označil Hochhuthovy výroky jako největší zklamání posledních 60 let a Paul Siegel, prezident Zentralrat der Juden in Deutschland, mu předhodil, že sám holokaust popírá[4]. Hochhuth až později své výroky vzal zpět.

Rolf Hochhuth (vpravo) a David Irving v roce 1966

• Náměstek (německy Der Stellvertreter), 1963 – divadelní hra zabývající se postojem katolické církve, Vatikánu a papeže za druhé světové války. Hra je k církvi za její postoj kritická. Čest církve v této hře zachraňuje Riccardo Fontana – kněz vězněný v Osvětimi (tato postava se opírá o reálnou postavu kněze Bernarda Lichtenberga, který dobrovolně sdílel osud Židů – zemřel v Osvětimi). Tato hra vyvolala velmi bouřlivé reakce a protesty na straně církve a křesťanských politiků. Tato hra se obrací přímo proti papeži Piu XII. Podle Iona Mihaie Pacepy, vysokého důstojníka rumunské rozvědky, který v roce 1978 dezertoval na západ, Hochhuth v tomto případě zpracoval námět, který pro něj v rámci diskreditační kampaně proti Vatikánu vyrobil špičkový specialista KGB na dezinformace, generál Ivan Ivanovič Agajanc. [5]
• Vojáci (Soldaten) – hra zaměřená proti W. Churchillovi
• Lysistrata a NATO (Lysistrate und die NATO) – jedná se o aktualizovaný motiv antické komedie Lysistrata.