Roe vs. Wade

Roe v. Wade, 410 U.S. 113 (1973), je případ Nejvyššího soudu Spojených států amerických, který se týkal zákazu interrupce ve Spojených státech. Méně známým případem je pak Doe vs. Bolton, který se týkal potratového zákona státu Georgia. Oba tyto případy byly rozhodnuty ve stejný den a se stejným výsledkem.

Roe vs. Wade


Nejvyšší soud Spojených států amerických
Jméno případu:
Jane Roe, et al. v. Henry Wade, District Attorney of Dallas County
Případ začal:
13. prosinec 1971
Případ skončil:
22. leden 1973
Shrnutí:
Zákon vydaný státem Texas zakazoval asistovat ženě při potratu. Oblastní soud Severního okrsku státu Texas část zákona zrušil a část ponechal. Po odvolání musel rozhodnout Nejvyšší soud Spojených států amerických

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto případu většina tehdejších protiinterrupčních zákonů porušovala právo na soukromí podle 14. dodatku Ústavy Spojených států, takže je následně musela většina států změnit. Fakticky rozhodnutí vyústilo v povolení interrupcí na celém území Spojených států amerických.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Roe vs. Wade je jedno z nejkontroverznějších a nejnapadanějších v americké historii.[1][2] Odpůrci potratů obviňují spolu s oběma disentujícími soudci v této souvislosti Nejvyšší soud z tzv. soudcovského aktivismu, tj. ze zneužili ústavního dodatku ke zcela jinému účelu, než pro který byl podle nich zamýšlen, aby si prý zahrál na zákonodárný sbor a prosadil povolení interrupcí i proti vůli amerických voličů.[3][4]

Případ

V roce 1970 Norma L. McCorveyová (rovněž známá jako Jane Roe) prostřednictvím svých právniček Lindy Coffeeové a Sarah Weddingtonové podala žádost o potrat, který ji nebyl umožněn dříve, u soudu. Argumentovala tím, že je obětí znásilnění. Proti ní se za stranu stát Texas postavil Henry Wade.

Oblastní soud rozhodl ve prospěch McCorveyové, ale zamítl vydat nařízení, které by zrušilo zákony státu Texas, které zakazovaly potraty. Rozhodnutí tohoto soudu bylo založeno na 14. dodatku Ústavy Spojených států. Oblastní soud se rovněž opřel o názor místopředsedy Nejvyššího soudu Spojených států amerických Arhura Goldberga z případu Griswold vs. Connecticut, týkající se použití antikoncepce.

Obě strany se nakonec tak dlouho odvolávaly, až došel na řadu Nejvyšší soud Spojených států amerických. Ten nakonec rozhodoval přes třináct a půl měsíce, ale nakonec rozhodl ve prospěch Normy McCorveyové, a to poměrem hlasů 7:2.

Dcera, o jejíž potrat Norma McCorvey žádala, se narodila. Vzhledem k délce soudního řízení se dítě narodilo dřív, než byl vynesen rozsudek povolující potrat. Samotná Norma McCorvey v devadesátých letech vystupovala jako odpůrkyně rozhodnutí v případě Roe vs. Wade.[5] Později ovšem přiznala, že byla placena pro-life organizací Operation Rescue, aby veřejně vystoupila proti potratům.

Reference
  1. http://content.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2036448_2036452_2036557,00.html
  2. https://www.pbs.org/wnet/supremecourt/rights/landmark_roe.html
  3. Archivovaná kopie. judicialactiongroup.org [online]. [cit. 2017-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-27.
  4. http://www.breitbart.com/big-government/2016/04/05/ted-cruz-roe-v-wade-classic-example-judicial-activism/
  5. Roe v. McCorvey

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.