Rochov

Obec Rochov (německy Rochow) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji přibližně osm kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v ní 141[1] obyvatel.

Rochov
nádrž na návsi
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0423 565547
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitoměřice
Okres (LAU 1)Litoměřice (CZ0423)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°27′34″ s. š., 14°7′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel141 (2022)[1]
Rozloha3,29 km²
Katastrální územíRochov
Nadmořská výška195 m n. m.
PSČ413 01
Počet domů58 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRochov 63
41301 Roudnice nad Labem
[email protected]
StarostkaPavlína Landová
Oficiální web: www.rochov.cz
Rochov
Další údaje
Kód obce565547
Kód části obce140562
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vsi Rochou pochází z roku 1219.[3] Dva zdejší statky daroval vladyka Troch na Brozanech pražskému klášteru svatého Tomáše na Malé Straně řádu augustiniánů.

Roku 1677 tyto dva statky s 26 obyvateli koupila od převora kláštera, za 800 kop po 60 fr. rýn. čítaných, Marie Magdalena Venceliová z Bochova, rozená Petráčková z Vokounštejna, vdova po královském apelačním rádci a doktoru práv Pavlu Venceliovi z Bochova, rodem Schwommschneider ze Svitav. Této rodině patřily od roku 1623 sousední Vrbičany a nedaleký Třebušín u Ploskovic, konfiskáty po Smilu Kaplíři ze Sulevic, který byl nejstarším z 27 popravených mužů roku 1621 na Staroměstském náměstí.

Po Marii Magdaleně Venceliové z Bochova dědila dcera Rosina Anna, provdaná za Františka Karla, rytíře Kressla z Kvalteberku. Jejich vnuk svobodný pán František Karel Kressl z Kvaltenberku v letech 1786–1789 vystavěl ve vrbičanský zámek. Po jeho smrti (1801) a smrti jeho manželky Josefy z rodu hrabat Straků z Nedabylic panství Třebušín a Vrbičany s Rochovem zdědil jejich prasynovec svobodný pán Fr. Saleský Karel z Puteani. Vrbičany držel do roku 1843 a Třebušín jeho vnučka Adéla, provdaná za svobodného pána Karla ze Skal a Velké Lhoty, až do roku 1906.[pozn. 1] Roku 1846 se stali vlastníky Vrbičan s Rochovem hrabata Herbersteinové, kteří je připojili ke statkům Libochovice a Budyně nad Ohří a alodiální statek změnili v roce 1899 za hraběte Johanna Josefa Herbersteina-Proskau (1854–1944) na fideikomis.

Většina polností byla první pozemkovou reformou v roce 1921 zabrána československým státem dle zákona č. 215/1919 Sb.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Rochov[3][4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 231284300283322336298231177199152132105113
Domy 5049495163606365535148545655

Odkazy

Poznámky

  1. Z genealogického hlediska je zajímavé, že k dnes žijícím potomkům rodu Venceliů z Bochova, Kresslů z Kvaltenberku či Puteani – po přeslici, náleží příslušníci mnohých významných šlechtických rodů: např. Kinských (větev na Chlumci nad Cidlinou), Silva-Tarouca, Nostitz-Rienecků, potomci Mořice z Lobkowicz (např. bývalý ministr obrany Michal Lobkowicz) a dále také současný vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam II. a jeho rodina. Jeden z potomků Venceliů z Bochova – Karel Evžen hr. Naipperg – pojal za manželku Andreu Habsburg-Lothringen, nejstarší vnučku posledního českého krále a císaře rakousko-uherského Karla I., blahoslaveného Karla z Domu habsburského. Z uvedeného svazku vzešlo pět dětí.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 299.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.