Roch Marc Christian Kaboré

Jeho otec Charles Bila Kaboré byl bankéř. Po ukončení studia odešel v roce 1975 do Francie, kde vystudoval ekonomii na univerzitě v Dijonu. V roce 1980 se vrátil do své země a o čtyři roky později se stal generálním ředitelem Banque Internationale du Burkina.

Jeho politická kariéra začala v roce 1989, když byl jmenován ministrem dopravy a telekomunikací. Od roku 1990 byl ministrem zahraničí a v květnu 1992 se stal členem parlamentu pro volební obvod v provincii Kadiogo. V červnu 1993 převzal kancelář ministra financí a plánování. Od září 1993 byl ministrem zahraničí a 22. března 1994 se stal předsedou vlády. Během svého působení zprivatizoval některé státní podniky, přičemž s okolnostmi vyvolal kritiku. Dne 6. února 1996 odstoupil z jeho funkce, aby se stal první místopředseda vládnoucí strany a zvláštní poradce prezidenta.

Kaboré byl součástí politické strany Congrès pour la démocratie et le progrès (CDP) v letech 1987 až 2014 společně s prezidentem Blaise Compaoré. V roce 1996 získal funkci zvláštního poradce prezidenta a byl v parlamentních volbách 11. května 1997 znovu zvolen poslancem parlamentu. Stal se místopředsedou parlamentu a jeho strana ho jmenovala generálním tajemníkem v roce 1999. Dne 6. května 2002 byl zvolen předsedou Národního shromáždění. V této funkci zastával až do roku 2012. Předsedal straně CDP od června 2003 až do parlamentních voleb v prosinci 2012. Po parlamentních volbách vyšlo najevo vnitřní napětí ve straně CDP a Kaboré byl znemožněn spolu s dalšími blízkými důvěrníky. V lednu 2014 se oddělil od CDP a stal předsedou nově vzniklé strany Mouvement du peuple pour le progrès (MPP).

Nová strana ho nominovala na prezidentské volby konané dne 29. listopadu 2015. Tady v prvním kole zvítězil s téměř 53,5 % proti jeho nejsilnějšímu konkurentovi Zéphirinu Diabrému. Inaugurace proběhla 29. prosince 2015.

Znovuzvolen byl 22. listopadu 2020, vyhrál opět již v prvním kole s ještě větším ziskem 57,87 % hlasů. Druhý skončil Eddie Komboïgo s 15,48 %, až na třetím místě se umístil Kaborého nejvážnější soupeř z předchozí volby Diabré s 12,46 %. Opozice vyjádřila mírné pochybnosti nad průběhem voleb, protože například ve volební místnosti na východě země chybělo asi 30 volebních lístků. Dalších téměř 3 000 volebních místností v rizikových oblastech se z bezpečnostních důvodů neotevřelo vůbec, což znemožnilo volit až 350 000 voličům.[2]

Po vojenském převratu byl dne 24. ledna 2022 unesen armádou Burkiny Faso a odvezen na neznámé místo.[3] Moc v zemi převzala vojenská junta MPSR (Mouvement patriotique pour la sauvegarde et la restauration), kterou vede podplukovník Paul-Henri Damiba.[1]