Blaise Compaoré

Blaise Compaoré měl podobně jako jeho přítel z mládí a předchůdce v pozici hlavy státu Thomas Sankara důstojnický výcvik a vojenskou kariéru. Do nejvyšší politiky se dostal poté, co ho Sankara, jehož vynesl k moci státní převrat v roce 1982, jmenoval státním tajemníkem. Přestože oba sdíleli podobné levicové přesvědčení, jako čelní představitelé státu se začali politicky i osobně rozcházet. Compaoré se obával o svoje postavení, a tak 15. října 1987 provedl vojenský převrat, při kterém byl Sankara popraven a spolu s ním dalších 13 vládních představitelů.

Oficiálně ve svém programu hodlal obnovit socialistickou revoluci zahájenou Sankarou, v praxi však mnoho státní podniků zprivatizoval, přijal ekonomická úsporná opatření a navázal užší vztahy se západními zeměmi, především s Francií. Původní snaha zavést v zemi jednostranický systém narazila na široký odpor, a tak musel r. 1991 Compaoré souhlasit s konáním pluralitních voleb. Jednání vlády a opozice o přechodném uspořádání země při její demokratizaci bylo neúspěšné a vyústilo v ozbrojené nepokoje a opoziční bojkot voleb. Compaoré tak byl bez protikandidáta zvolen prezidentem, avšak voleb se účastnilo jen malé procento voličů.

Compaoré oficiálně zavrhl marxismus, pokračoval v liberalizaci ekonomiky a zapojil Burkinu Faso do restrukturalizačních projektů Světové banky. Na mezinárodní scéně si vydobyl pověst západoafrického mírotvůrce, neboť často hostil jednání mezi znepřátelenými skupinami bojujícími v sousedních zemích o moc.

Roku 1998 byl Compaoré opětovně zvolen prezidentem na další sedmileté období. Změna ústavy mu umožnila i kandidaturu a vítězství ve zpochybňovaných volbách v listopadu 2005 a nově i 21. listopadu 2010 [2], kdy získal 85 % odevzdaných hlasů, ve skutečnosti ho však volilo pouze 10 % populace země.[3]

Přestože opozice a časté demonstrace vyjadřovaly nesouhlas s Compaoréovou vládou, jeho pozice zůstávala dlouho pevná. Rezignoval až po protestech po 27 letech vlády 31. října 2014.[1] V televizním prohlášení předal svou moc veliteli ozbrojených sil generálu Honoré Traorému. To však vyvolalo odpor některých opozičních skupin, které upozorňovaly na dlouhodobou spolupráci mezi generálem a odstupujícím prezidentem a zdůrazňovaly generálovu loajalitu k bývalé hlavě státu. 1. listopadu 2014 se stal dočasnou hlavou státu Yacouba Isaac Zída, který měl větší podporu veřejnosti a získal i podporu armády.[4][5]

• velkokříž Národního řádu za zásluhy – Guinea