Robert Henley, 1. hrabě z Northingtonu

Robert Henley, 1. hrabě z Northingtonu (Robert Henley, 1st Earl of Northington, 1st Baron Henley of Grange) (170814. února 1772) byl britský právník a politik. Od mládí působil v justici, později zastával řadu vlivných funkcí, v letech 1757–1766 byl lordem kancléřem, svou kariéru završil úřadem lorda prezidenta Tajné rady (1766–1767). V roce 1760 s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů, později byl povýšen na hraběte (1764).

Robert Henley, 1. hrabě z Northingtonu
Lord prezident Tajné rady
Ve funkci:
1. srpna 1766  18. května 1767
PředchůdceDaniel Finch, 8. hrabě z Winchilsey
NástupceGranville Leveson-Gower, 2. hrabě Gower
Lord kancléř
Ve funkci:
20. ledna 1757  30. července 1766
PředchůdcePhilip Yorke, 1. hrabě z Hardwicke
NástupceCharles Pratt, 1. baron Camden
Korunní právní zástupce
Ve funkci:
1756  1757
PředchůdceSir William Murray
NástupceSir Charles Pratt

Životopis

Erb rodu Henleyů

Pocházel z bohaté a vlivné parlamentní rodiny, která vlastnila statky v hrabství Hampshire. Narodil se jako třetí a nejmladší syn Anthonyho Henleye (1667–1711), poslance Dolní sněmovny.[1] Studoval ve Westminster School, poté absolvoval práva v Oxfordu a od roku 1732 působil v justici. V letech 1747–1757 byl poslancem Dolní sněmovny za stranu whigů, později ale inklinoval k toryům, v parlamentu zastupoval město Bath. V Bathu byl od roku 1751 také soudcem a téhož roku byl jmenován královským justičním radou (King's Counsel). V letech 1751–1756 byl zároveň právním zástupcem prince waleského (pozdějšího Jiřího III.) V letech 1756–1757 byl členem vlády jako korunní právní zástupce (attorney general), v roce 1756 byl zároveň povýšen do šlechtického stavu s nárokem na titul Sir. V roce 1757 byl jmenován členem Tajné rady a lordem kancléřem, respektive lordem strážcem velké státní pečeti (Lord Keeper of the Great Seal). V souvislosti s tímto jmenováním rezignoval na poslanecký mandát a novým členem Dolní sněmovny za město Bath se místo něj stal William Pitt.

Zatímco v padesátých letech 18. století trpěl nepřízní krále Jiřího II., naopak byl oblíbencem jeho nástupce Jiřího III. Hned po nástupu Jiřího III. na trůn byl povýšen na barona a stal se členem Sněmovny lordů (1760), z titulu funkce lorda kancléře byl v letech 1763–1765 zároveň předsedou Sněmovny lordů. Jako stoupenec politiky toryů přispěl k pádu vlády markýze z Rockinghamu (1766) a do následujícího kabinetu vévody z Graftonu vstoupil ve funkci lorda prezidenta Tajné rady (1766–1767). Odstoupil ale již po necelém roce a od té doby žil v soukromí na svých statcích v Hampshire. V hrabství Hampshire v letech 1764–1772 zastával také funkci lorda-místodržitele.[2]

Majetek a rodina

Zámek The Grange (Hampshire), hlavní sídlo rodu Henleyů

Hlavním rodovým sídlem byl zámek The Grange (Hampshire), který nechal po roce 1764 stavebně upravit, v této době byl také založen krajinářský park. Když byl Robert Henley v roce 1764 povýšen na hraběte, název titulu of Northington byl odvozen od jména obce poblíž tohoto zámku.

S manželkou Jane, rozenou Huband (1716–1787), měl čtyři děti. Jediný syn Robert (1747–1786) byl dědicem hraběcího titulu a krátce zastával funkci místokrále v Irsku (1783–1784). Z dcer se Elizabeth (1762–1821) provdala za diplomata Mortona Edena (1752–1830), mladšího bratra významného státníka 1. barona Aucklanda. Morton Eden později získal titul barona Henleye a jeho potomstvo převzalo i příjmení Henley.

Robertův starší bratr Anthony Henley (1704–1748) byl v letech 1727–1734 poslancem Dolní sněmovny a zetěm dlouholetého prvního lorda admirality 3. hraběte Berkeleye.[3]

Odkazy

Reference

  1. Anthony Henley na webu The History of Parliament dostupné online
  2. Robert Henley na webu thepeerage dostupné online
  3. Anthony Henley na webu The History of Parliament dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.