Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu
Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu (Granville Leveson-Gower, 1st Marquess of Stafford, 2nd Earl Gower, 2nd Viscount Trentham, 3rd Baron Gower of Stittenham) (4. srpna 1721, Swynnerton Hall, Anglie – 26. října 1803, Trentham Hall, Anglie) byl britský státník a dvořan ze šlechtického rodu Leveson-Gowerů. Jako politik náležel k whigům a s přestávkami zastával téměř padesát let vysoké funkce ve vládě a u dvora. Dvakrát byl prezidentem Tajné rady a lordem strážcem tajné pečeti, v roce 1786 získal titul markýze. V další generaci pak jeho syn George (1758–1833) po dalších příbuzných zdědil největší pozemkový majetek v Británii a v roce 1833 byl povýšen na vévodu ze Sutherlandu.
| Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. srpna 1721 Swynnerton |
| Úmrtí | 26. října 1803 (ve věku 82 let) Trentham Gardens |
| Alma mater | Christ Church Westminster School |
| Povolání | politik |
| Politická strana | Whigové |
| Choť | Elizabeth Fazakerley (od 1744) Louisa Egerton (od 1748) Susanna Leveson Gower (od 1768) |
| Děti | George Leveson-Gower, 1. vévoda ze Sutherlandu Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville Margaret Leveson-Gower Anne Harcourt Lady Louisa Leveson-Gower Lady Georgiana Leveson-Gower Lady Susan Leveson-Gower Charlotte Sophia Somerset, vévodkyně z Beaufortu |
| Rodiče | John Leveson-Gower a Lady Evelyn Pierrepont |
| Příbuzní | Richard Leveson-Gower, Lady Evelyn Leveson-Gower[1], Gertrude Leveson-Gower[1], Lady Mary Leveson-Gower[1], Lady Frances Leveson-Gower[1] a Lady Elizabeth Leveson-Gower[1] (sourozenci) George Sutherland-Leveson-Gower, 2nd Duke of Sutherland[1], Francis Egerton, 1st Earl of Ellesmere[1], Charlotte Fitzalan-Howardová, vévodkyně z Norfolku[1] a Lady Elizabeth Leveson-Gower[2][1] (vnoučata) |
| Funkce | Lord Privy Seal (1755–1757) Lord Privy Seal (1784–1794) Member of the 9th Parliament of Great Britain Member of the 11th Parliament of Great Britain Member of the 10th Parliament of Great Britain |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
Narodil se jako třetí syn 1. hraběte Gowera na jednom z rodových sídel Swynnerton Hall, po matce byl vnukem 1. vévody z Kingstonu, jeho dva starší bratři zemřeli v dětství. Studoval ve Westminsteru a Oxfordu a v letech 1744–1754 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů[pozn. 1]. Od mládí patřil k přátelům a politickým partnerům svého švagra 4. vévody z Bedfordu. Do vlády se dostal poprvé jako lord admirality (1749–1751), poté byl lordem strážcem tajné pečeti (1755–1757), od roku 1755 zároveň člen Tajné rady. Mezitím zdědil titul hraběte Gowera a vstoupil do Sněmovny lordů (1754; do té doby jako otcův dědic vystupoval pod jménem vikomt Trentham). V dalších vládách zastával vysoké posty u dvora (nejvyšší štolba 1757–1760, vrchní správce královského šatníku 1760–1763, lord nejvyšší komoří 176–-1765). V letech 1767–1779 byl prezidentem Tajné rady a vládu opustil pro nesouhlas s válkou proti USA. Po pádu Northovy vlády (1782) byl požádán o sestavení kabinetu, což ale odmítl a nevstoupil ani do dvou následujících vlád. Znovu se do vlády dostal až pod Williamem Pittem mladším, kdy byl opět prezidentem Tajné rady (1783–1784) a lordem strážcem tajné pečeti (1784–1794).
V roce 1771 získal Podvazkový řád a v roce 1786 byl povýšen na markýze ze Staffordu. Mimoto zastával místodržitelské úřady v hrabstvích Stafford (1755–1800) a Sutherland (1794–1803).
Rodina
.jpg.webp)
Poprvé se oženil v roce 1744 s Elizabeth Fazakerley (1723–1746) z bohaté obchodnické rodiny (věnem přinesla 20 000 liber). Potomstvo měl až z druhého manželství s Louisou Egerton (1723–1761), dcerou 1. vévody z Bridgewateru. Majetek a tituly Egertonů později přešly na potomstvo Leveson-Gowerů (1803). Jeho třetí manželkou byla od roku 1768 Susannah Stewart (1748–1805), dcera skotského šlechtice 6. hraběte z Galloway.
- Margaret (1753–1824), manžel 1770 Frederick Howard, 5. hrabě z Carlisle (1748–1825), místokrál v Irsku, ministr obchodu, nejvyšší hofmistr
- Louisa (1757–1827), manžel 1777 Sir Archibald Macdonald (1745–1826), prezident finančního soudu ve Skotsku
- George Leveson-Gower, 1. vévoda ze Sutherlandu (1758–1833), vyslanec ve Francii, generální poštmistr, r. 1833 povýšen na vévodu
- Anne (1761–1823), manžel 1784 Edward Harcourt (1757–1847), arcibiskup v Yorku
- Georgiana (1769–1806), manžel 1797 William Eliot, 2. hrabě ze St. Germans (1767-1845)
- Susan (1770–1838), manžel 1795 Dudley Ryder, 1. hrabě z Harrowby (1762-1847), ministr zahraničí, prezident Tajné rady
- Charlotte (1771–1854), manžel 1791 Henry Somerset, 6. vévoda z Beaufortu (1766–1835)
- Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville (1773–1846), diplomat, velvyslanec ve Francii, r. 1833 povýšen na hraběte
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu na Wikimedia Commons
- Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu
- Granville Leveson-Gower na webu britského parlamentu
- Rodokmen 1. markýze ze Staffordu Archivováno 12. 10. 2017 na Wayback Machine
Poznámky
- Do parlamentu vstoupil v roce 1744 v doplňovacích volbách za nevýznamný venkovský obvod Bishop's Castle. Ve všeobecných volbách v roce 1747 již kandidoval za prestižní volební obvod Westminster s nejpočetnější voličskou základnou v Anglii. Spolu s dalším whigistickým kandidátem, populárním admirálem P. Warrenem, dosáhl výrazného úspěchu. Když se v roce 1749 jako lord admirality stal členem vlády, musel podstoupit znovu doplňovací volby a tehdy již jeho vítězství nad G. Vandeputem bylo velmi těsné. I když Leveson-Gower pocházel z vlivné a bohaté šlechty s příbuzenskými vazbami na další politické špičky, získání poslaneckého křesla za Westminster nebylo zcela automatické a rodina za volební kampaně v letech 1747 a 1749 utratila přes třicet tisíc liber. V roce 1754 kandidoval ve volbách za město Lichfield, téhož roku ale jako dědic otcových titulů vstoupil do Sněmovny lordů
- Kindred Britain.
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.