Robert Clive

Robert Clive (také Clive Indický nebo Clive z Indie, Clive of India; 29. září 1725 - 22. listopadu 1774)[3][4][5] byl britský politik a generál, první britský guvernér Bengálska a spolu s Warrenem Hastingsem zakladatel britské vlády nad Indií.[6][7] Kariéru začal jako úředník Východoindické společnosti. Podařilo se mu lstí i vojenskou silou prosadit vojenskou a politickou nadvládu této společnosti nad Bengálskem a vyplenit ohromné poklady jeho vládců.[8] Sám přitom nepřišel zkrátka a když odcházel z Indie, měl jmění 180 tisíc tehdejších liber (54 milionů liber v roce 2009).[9] Proti hrozbě, že Indii ovládne Francie, dokázal zorganizovat vojenskou výpravu, která Francouze vyhnala, a zároveň pomohl Východoindické společnosti přijmout francouzskou strategii nepřímé vlády prostřednictvím loutkových místních panovníků. Po návratu do Anglie si od tehdejšího whigského premiéra Thomase Pelham-Hollese koupil titul irského barona (1. baron Clive) a také si zajistil místo v parlamentu.[10][11] Zemřel na zranění nožem, které si sám způsobil, pravděpodobně pod vlivem opia.

Robert Clive
Narození	29. září 1725 Shropshire
Úmrtí	22. listopadu 1774 (ve věku 49 let) Londýn
Místo pohřbení	Shropshire
Národnost	Britové
Choť	Margaret Clive (od 1753)
Rodiče	Richard Clive a Rebecca Gaskell
Děti	Edward Clive Richard Clive Jane Clive Rebecca Clive Charlotte Clive Margaret Clive Elizabeth Clive Robert Clive
Příbuzní	William Clive[1] (sourozenec) Edward Herbert, 2nd Earl of Powis, Robert Clive[1], Charlotte Percy, vévodkyně z Northumberlandu[1] a Lady Henrietta Clive[2][1] (vnoučata)
Alma mater	Merchant Taylors' School
Profese	politik a důstojník
Ocenění	člen Královské společnosti Řád lázně
Commons	Robert Clive, 1st Baron Clive
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clive je jednou z nejkontroverznějších britských koloniálních osobností. Mezi jeho úspěchy patřilo zmaření francouzských imperiálních ambicí v Indii a ovládnutí Bengálska, čímž učinil první krok k založení Britské Indie, ačkoli pracoval pouze jako agent Východoindické společnosti, nikoli britské vlády. Historici ovšem kritizují Cliveovo řízení Bengálska; mimo jiné podle nich přispělo ke vzniku bengálského hladomoru roku 1770. Historik William Dalrymple dokonce označil Clivea za „nestabilního sociopata“.[12][13][14] Z různých zločinů byl ostatně Clive obviněn svými politickými soupeři už po návratu do Británie a byl postaven před soud, kde ho však zprostili viny.