Robert Cecil

Byl druhým synem Jamese Gacoyne-Cecila, 2. markýze ze Salisbury. Studoval na Eton College a později na Christ Church v Oxfordu. Poslancem Dolní sněmovny byl zvolen jako člen Konzervativní strany za obvod Stamford a zůstal jim až do povýšení do šlechtického stavu.

Roku 1866, po smrti svého staršího bratra jako vikomt Cranborne, vstoupil do vlády Edwarda Smith-Stanleye jako ministr pro záležitosti Indie. Následující rok v souvislosti s přijetím zákona reformujícího volební právo odstoupil, protože s ním nesouhlasil.

Po smrti svého otce roku 1868 zdědil jeho titul markýze ze Salisbury a stal se členem Sněmovny lordů. V letech 1868 až 1871 byl prezidentem společnosti Great Eastern Railway, která byla v době jeho nástupu do funkce ve ztrátě. Na konci jeho funkčního období byla společnost v takovém stavu, že mohla vyplatit malé dividendy.

Do vládní funkce ministra pro Indii se vrátil v kabinetu vedeném Benjaminem Disraelim roku 1874. Postupně si s Disraelim vybudoval dobrý vztah. Roku 1878 nahradil ve funkci ministra zahraničí Edwarda Stanleye a účastnil se Berlínského kongresu. Za aktivitu na tomto jednání mu byl udělen Podvazkový řád.

Po Disraeliho smrti roku 1881 zavládl v Konzervativní straně zmatek. Cecil se stal vůdcem konzervativců ve Sněmovně lordů, ale vůdce celé strany nebyl zpočátku oficiálně jmenován. Ze střetu mezi Cecilem a Staffordem Northcotem, vůdcem konzervativní skupiny v dolní komoře, vyšel jako vůdce konzervativců vítězně Cecil.

V letech 1885 až 1886 byl předsedou menšinové konzervativní vlády. Nebyl schopen získat většinovou podporu v dolní komoře, ale poté co se Liberální strana rozpadla na dvě části (důvodem byl odlišný názor na irskou samosprávu) sestavil většinovou vládu, jejímž premiérem byl v letech 1886 až 1902.

Roku 1889 předložila jeho vláda zákon, který zabezpečoval rozšíření královského námořnictva a vyčleněné prostředky dosahovaly výše 20 miliónů liber. Jednalo se o největší expanzi námořnictva v době míru. Mělo být postaveno 10 nových válečných lodí, 38 křižníků, 18 nových torpédových lodí a 4 nové ozbrojené čluny.

Velmi se zajímal o zahraniční politiku a mimo funkce premiéra zastával i pozici ministra zahraničí. V době kdy hájil zahraniční zájmy země, prosazoval izolacionistickou politiku (Splendid isolation), tedy nezasahování do evropských záležitostí. Mezi další důležité události doby kdy byl premiérem je možno zařadit rozdělení Afriky, jejímž vyvrcholením byla fašodská krize a druhá búrská válka.

11. července 1902 zasažen smrtí manželky rezignoval. Nástupcem se stal jeho synovec Arthur Balfour. Robert Cecil zemřel 22. srpna následujícího roku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Cecil, 3rd Marquess of Salisbury na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Cecil na Wikimedia Commons