Životní pojištění

Na trhu existuje velká nabídka životních pojištění, které se liší různou pojistnou ochranou a mírou flexibility, tj schopností vyhovět individuálním požadavkům klienta. Životní pojištění se obvykle dělí na ta bez rezervotvorné složky (např. rizikové) a na ta s rezervotvornou složkou (kapitálové, investiční atd.). Smyslem pojištění však není vytvářet rezervy, ale finančně zajistit klienta proti následkům zhoršení zdravotního stavu z důvodu úrazu nebo nemoci, případně zajistit jeho rodinu a závazky v případě úmrtí pojištěnce.[5] Pojištění má také význam v případě žádosti o hypotéku. Může dopomoci ke schválení úvěru nebo k získání nižší úrokové sazby a ulehčí splácení v případě nečekané životní události.[6]

Cílem tohoto pojištění je pouze finančně zabezpečit klienta i osoby blízké v případě zhoršení jeho zdravotního stavu nebo jeho smrti. Tento druh pojištění je vhodný pro živitele rodiny. Součástí této pojistky není žádná rezervotvorná složka. Klient, popřípadě osoba blízká, získá peníze jen tehdy, pokud se uskuteční pojistná událost. Na toto pojištění se nevztahují žádné daňové úlevy a ani na něj nemůže přispívat zaměstnavatel. Patří sem rizikové životní pojištění, úvěrové životní pojištění nebo úrazové pojištění.

Na rozdíl od předchozího druhu pojištění neslouží platba pojistného pouze na krytí poplatků za sjednaná rizika, ale i k vytváření finanční rezervy. Klient obvykle získá peníze i v případě, že se žádná pojistná událost neuskuteční, a on se „dožije“ konce smlouvy. Tyto kombinované produkty jsou zpravidla velmi netransparentní a mají velmi nízké výnosy, v reálné hodnotě mnohdy i záporné. Jejich výhoda však je v tom, že je lze za jistých podmínek odečíst z daní. Po několika letech placení pojištění lze vybrat část naspořených finančních prostředků v podobě tzv. odkupného, avšak pouze v případě udělení souhlasu pojišťovnou.[6]

Do této skupiny patří:

Kapitálové životní pojištění – Finanční rezerva je zhodnocována technickou úrokovou mírou minus poplatky produktu, můžou být připisovány podíly na výnosech. Investiční riziko přebírá pojišťovna, která investuje podle vámi vybrané investiční strategie, která během trvání nesmí být pozměněna.[7]

Investiční životní pojištění – Finanční rezervy jsou investovány do podílových fondů, výnos záleží na vývoji na finančních trzích. Toto riziko je kompenzováno možností, že na toto pojištění může přispět i zaměstnavatel. Svůj příspěvek si může odečíst z daní.

Důchodové pojištění – Je to v podstatě jen marketingový název pro kapitálové životní pojištění.

Finanční krytí při úrazu, smrti, trvalých následků, hospitalizace, vážných onemocnění či invaliditě, vztahuje se i na dítě.

• Poplatková struktura produktu není vhodná pro vytváření rezerv v pojištění [8]
• Daňové úlevy motivují občany k vytváření rezerv v nevhodném produktu
• Složité pojistné podmínky, výluky
• Čekací doba pro vyplacení

Životní pojištění je podporováno státem, který umožňuje daňové úlevy, které se týkají zaplaceného pojistného při splnění podmínek stanovených zákonem. Zákon o daních z příjmů umožňuje odepisovat ze základu daně z příjmů příspěvek na životní pojištění, když maximální odečitatelná částka činí 12.000 Kč ročně. Při uzavření více pojistných smluv platí stále částka dvanáct tisíc. Při odpočtu 12.000 Kč činí roční úspora 1.800 Kč. Od ledna 2017 platí větší daňové výhody. Pokud mají lidé správně nastavenou smlouvu, budou si moci snížit daňový základ až o 24 tisíc korun.[9] Smlouva musí být sjednána na minimálně 5 let a minimálně do 60 let věku. Obsahuje-li pojištění pevnou částku pro případ dožití, musí být její minimální výše 40.000 Kč pro smlouvy na 5 – 15 let a 70.000 Kč pro smlouvy nad 15 let. Dále musí být pojištěná osoba plátcem pojištění a plátcem daně z příjmu. Pozor, pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy před 60 rokem věku, je nutné všechny uplatněné úlevy zpětně dodanit a vrátit tak státu.[10]

Smlouvu lze vypovědět bez udání důvodu a to písemnou formou. Výpověď pojistné smlouvy se řídí příslušnými paragrafy občanského zákoníku nebo zákonu o pojistné smlouvě, záleží na tom, kdy pojistná smlouva začala platit. Standardní výpovědní lhůta je 6 týdnů, smlouva pak zanikne k nejbližšímu výročí, buď měsíčnímu nebo ročnímu, záleží na pojistných podmínkách. Pojistnou smlouvu lze ukončit i dohodou, pokud na to pojišťovna přistoupí. Případně může pojistná smlouva zaniknout pro neplacení pojistného. V tomto případě má pojišťovna nárok na pojistné do data zániku pojistné smlouvy.