Pojistná smlouva

Pojistná smlouva je právní dokument, na základě kterého vzniká smluvní vztah a má především blíže specifikovat:

• Smluvní strany – pojistitele /pojišťovnu/ a pojistníka /plátce pojistného/
• Druh pojištění – životní, majetkové, odpovědnostní atd.
• Pojištěného či oprávněnou osobu – v čí prospěch se pojištění uzavírá
• Rozsah pojištění – co je pojištěno a na jaká rizika 
• Výši pojistné částky – na jakou hodnotu se pojištění sjednává.
• Výši pojistného a jeho splatnost
• Počátek a konec pojištění – pojistnou dobu

Pojistná smlouva[1], Všeobecné pojistné podmínky a případná Smluvní ujednání musí být v souladu  s vyšší  právní normou, kterou je Zákon o pojišťovnictví a Občanský zákoník.

Pojistná smlouva je upravena zejména občanským zákoníkem (§ 2758 - § 2872). Některé vztahy účastníků pojištění pak upravují také zvláštní předpisy, jako je např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Pojistné vztahy účastníků pojištění uzavřeného mezi 1. 1. 2005 - 31. 12. 2013 se řídí zákonem o pojistné smlouvě. Pojistné vztahy účastníků pojištění uzavřeného před 1. 1. 2005 se řídí ustanoveními části osmé hlavy patnácté starého občanského zákoníku (§ 788–828).

Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).[2]

Jako potvrzení o uzavření smlouvy vydá pojistitel pojistníkovi pojistku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, uvede pojistitel v pojistce alespoň[3]

• číslo smlouvy,
• určení pojistitele a pojistníka,
• určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena,
• pojistnou událost a pojistné nebezpečí,
• výši pojistného, jeho splatnost a údaj, zda se jedná o pojištění běžné či jednorázové,
• pojistnou dobu.

Nebyla-li smlouva uzavřena písemně, obsahuje pojistka dále ještě:

• případná odchylná ujednání od pojistných podmínek,
• bylo-li při pojištění osob ujednáno, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, pak i způsob výše určení podílu.

Pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.[4]

K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby nabídka byla přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento závazek obdržela (je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, pak tato lhůta činí 2 měsíce). Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.[5]

Pojistitel má:

• povinnost poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, a to do 15 dnů po skončení likvidace pojistné události, není-li splatnost pojistného plnění sjednána jinak;[6]
• povinnost vydat pojistníkovi pojistku (v případě její ztráty i druhopis pojistky);[7]
• sdělit pojistníkovi na jeho žádost zásady pro stanovení výše pojistného;[8]
• právo v zákonem přípustných případech[9] upravit výši běžného pojistného na další pojistné období a současně povinnost toto sdělit pojistníkovi nejpozději 2 měsíce před splatností;
• právo započíst dlužné částky pojistného proti pojistnému plnění;[10]
• povinnost přijmout pojistné i od pojistníkova zástavního věřitele, od oprávněné osoby nebo od pojištěného;[11]
• povinnost při jednání o uzavření smlouvy odpovědět zájemci o pojištění nebo při jednání o změně smlouvy odpovědět pojistníkovi na písemné dotazy týkající se pojištění pravdivě a úplně;[12]
• upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalost mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, musí-li si jí být pojistitel při uzavírání smlouvy vědom;[12]
• povinnost v průběhu pojistné doby úměrně snížit pojistné, jestliže se riziko podstatně sníží (neplatí ve většině pojištění osob);[13]
• právo navrhnout novou výši pojistného či vypovědět smlouvu, jestliže se pojistné riziko zvýší a pojistitel prokáže, že by smlouvu uzavřel za jiných podmínek nebo že by ji neuzavřel, pokud by zvýšené riziko existovalo již při uzavírání smlouvy, a to do jednoho měsíce od oznámení změny rizika (neplatí ve většině pojištění osob);[14]
• povinnost zahájit likvidaci bez zbytečného odkladu po oznámení události;[15]
• povinnost ukončit likvidaci do 3 měsíců od nahlášení nebo sdělit důvody, pro které nelze likvidaci ukončit, a poskytnout přiměřenou zálohu (neplatí v případě zdržení z viny protistrany).[6]

Pojistník má:

• povinnost platit pojistné;
• právo na pojistné plnění pouze pokud má k jeho přijetí souhlas od pojištěného;[16]
• při jednání o pojištění nebo při jednání o změně smlouvy zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek;[17]
• povinnost bez pojistitelova souhlasu nečinit nic, co zvyšuje pojistné nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že se tohoto dopustil nebo že se pojistné nebezpečí zvýšilo nezávisle na jeho vůli, bez zbytečného odkladu to oznámit pojistiteli;[18]
• vznikne-li vícenásobné pojištění, oznámit to bez zbytečného odkladu každému pojistiteli a v oznámení uvést další pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění ujednané v ostatních smlouvách;[19]
• povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit pojistnou událost, podat mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění, předložit pojistiteli potřebné doklady a postupovat způsobem ujednaným ve smlouvě;[20]
• povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit zvýšení pojistného rizika.[18]

Poruší-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností, následkem čehož bylo stanoveno nižší pojistné nebo porušení povinností mělo podstatný vliv na vznik, průběh nebo rozsah pojistné události, může pojistitel úměrně snížit pojistné plnění.[21]

Pojistitel může odmítnout plnění ze smlouvy, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti k pravdivým sdělením a pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.[22]

1. Uplynutím pojistné doby – Obvykle bývá sjednávána tzv. automatická prolongace - pojištění se automaticky prodlužuje o stejnou dobu, pokud některá ze stran smlouvy 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání nemá zájem.[23]
2. Nezaplacením pojistného – Pojištění končí po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v zaslané upomínce (nejméně 1 měsíc).[24]
3. Vzájemnou dohodou
4. Výpovědí – Pojištění může vypovědět pojistník i pojistitel ke konci pojistného období a to 6 týdnů předem (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění), nebo do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy, anebo do 3 měsíců od oznámení vzniku pojistné události (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění).[25] Pojistitel může smlouvu vypovědět v průběhu pojistné doby také při zvýšení pojistného rizika (viz výše - práva a povinnosti pojistitele). Pojistník může smlouvu vypovědět při převodu pojistného kmene na jiného pojistitele.[26]
5. Odstoupením – Pojistník i pojistitel mohou od smlouvy odstoupit, jestliže při sjednávání pojistné smlouvy byly písemné dotazy zodpovězeny druhou stranou nepravdivě nebo neúplně.[27] Pojistník může odstoupit do 14 dnů (do 30 dnů u životního pojištění) od pojistné smlouvy uzavřené na dálku, např. po internetu nebo telefonu (neplatí pro cestovní pojištění kratší než 1 měsíc).[28]
6. Zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, smrtí pojištěné osoby, zánikem pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, odmítnutím pojistného plnění.[29]

• nahodilá událost – skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda nebo kdy v době trvání pojištění nastane
• pojistná událost – nahodilá událost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik pojistitele poskytnou
• pojistné plnění – částka, která je vyplacena v případě pojistné události
• pojistná doba – doba, na kterou bylo pojištění sjednáno
• pojistitel – právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost (pojišťovna)
• pojistník – osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu
• pojištěný – osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jiné hodnoty se pojištění vztahuje
• oprávněná osoba - osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění
• pojistné nebezpečí – možná příčina vzniku pojistné události
• pojistné riziko – míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím
• pojistné – úplata za pojištění
• běžné pojistné – pojistné stanovené za časové období dohodnuté v pojistné smlouvě (pojistné období)
• jednorázové pojistné – pojistné stanovené na celou dobu,na které bylo pojištění sjednáno
• likvidace pojistné události - šetření pojistitele nutné k zjištění rozsahu plnit