Rilsko-rodopský masiv
Rilsko-rodopský masiv je horský systém, tvořící střední a nejvyšší část Trácko-makedonského masivu. Zasahuje na území Bulharska a Řecka. Jeho nejvyšší horou je rilská Musala (2 925 m).
Rilsko-rodopský masiv, Рило-Родопски масив | |
---|---|
Rodopy, Mesta | |
Nejvyšší bod | 2 925 m n. m. (Musala) |
Nadřazená jednotka | Trácko-makedonský masiv |
Sousední jednotky | Srbsko-makedonský masiv, Stara planina, Hornothrácká nížina, Thrácký masiv, Egejské moře |
Podřazené jednotky | Rila, Pirin, Vitoša, Rodopy, Slavjanka, Stargač, Falakro, Pangaeon |
Světadíl | Evropa |
Stát | Bulharsko Řecko |
Horniny | rula, žula, svor, fylit, vápenec |
Povodí | Dunaj, Marica, Mesta, Struma |
Souřadnice | 42° s. š., 24° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vymezení
Rilsko-rodopský masiv je na západě vůči Srbsko-makedonskému masivu vymezen riftovým údolím Strumy. Na severu od Staré planiny a Hornothrácké nížiny a na východě od Thráckého masivu jej odděluje údolí Marice, na jihu zasahuje až k Egejskému moři.
Geologie
Celá soustava je vrásno-zlomového původu, pohoří jsou tvořena krami vyzdviženými a pánve a kotliny pokleslými. Vývojově jsou to trosky velmi starých pohoří, jež byla zarovnána a teprve v neogénu získala dnešní uspořádání hrásťových pohoří s častými zbytky zarovnaných povrchů, příkrými svahy a velkými výškovými rozdíly. Vše pak dotvořila ledovcová modelace, která dala horským štítům vzhled karlingů, dala vzniknout skalním stěnám, karům a trogům.
Členění a nejvyšší vrcholy
Vodstvo
Přes Rilsko-rodopský masiv přechází rozvodí mezi úmořími Černého a Egejského moře. Pramení zde Struma, Iskăr, Marica a Mesta. Vzhledem k dřívějšímu zalednění jsou zdejší pohoří bohatá na jezera. V Rile je 183 ledovcových jezer, v Pirinu dokonce 186[1]. Největší z nich je rilské Smradlivo ezero (24 ha). V celé horské soustavě se také nachází mnoho vodních nádrží - např. Bílý Iskăr.
Reference
- KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. [s.l.]: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. (česky)