Rila (národní park)

Národní park Rila (bulharsky Национален парк Рила; NPR) je největší ze tří národních parků na území Bulharska. Toto území bylo prohlášeno za národní park 24. února 1992. Park pokrývá i nejvyšší část pohoří Rila, jeho celková rozloha je 81 000 hektarů. Byl záměrně vytvořen na ochranu několika rozdílných ekosystémů a také k rozmanitým historickým a kulturním účelům. V parku pramení jedna z nejdelších řek na Balkánském poloostrověMarica. Území parku se nachází mezi 41°53' - 42°19' severní šířky a mezi 23°07' - 23°55' východní délky, výškově pak mezi 800 m n. m. a 2925 m n. m. V parku se nachází 120 ples, většinou ledovcového původu, a také nejvyšší vrchol na Balkánském poloostrově – hora Musala.

Zdroje k infoboxu
Národní park Rila
Национален парк Рила
IUCN kategorie II (Národní park)
Centrální rilská rezervace
Základní informace
Vyhlášení24. únor 1992
Rozloha81 046 km2
Poloha
StátBulharsko Bulharsko
OblastRila
UmístěníDupnica, Samokov
Souřadnice42°10′45″ s. š., 23°35′7″ v. d.
NPR
Další informace
Webrilanationalpark.bg
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní park Rila je jedním z největších chráněných území v Evropě. Jsou tam také čtyři bulharské rezervace – Parangalica, Centrální Rilská rezervace, Ibar a Skakavica. Dvě z těchto rezervací – "Parangalica" a "Maričini jezera" – jsou pak součástí celosvětové sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO "Člověk a biosféra".

Přírodní vlastnosti

Podnebí

Celý park je v oblasti horského klimatu, s nadmořskou výškou převážně nad 1000 m. Podnebí hory Rila se nachází mezi středozemním a kontinentálním klimatickým pásmem. Nejnižší teploty v parku byly změřeny na jeho nejvyšším bodě – vrchu Musala. Nejnižší naměřená teplota v parku je -31,2 °C a nejvyšší naměřená teplota na vrchu Musala je 18,7 °C. Teplota zůstává nízká po devět měsíců v roce, i v létě teplota zřídka překročí 15 °C.

Rostlinstvo

Větší část území parku je pokryta stálezelenými lesy, od smrků a jedlí až po více druhů borovic. Dosud identifikované druhy vyššího rostlinstva představují 38,35 % celkového vyššího rostlinstva v Bulharsku. Počet endemitů (druhy s omezeným zeměpisným rozložením) je celkem 57, z toho 3 druhy jsou místní, 18 je bulharských a 36 balkánských. Celkový počet reliktů (druhy, pozůstatky minulých geologických epoch) v oblasti parku je 105 (74 druhů z doby ledové a 31 druhů z doby terciární). Z druhů vyššího rostlinstva v oblasti parku je v červené knize Bulharska zapsáno 98 druhů, to je 13 % všech druhů v této knize. 141 druhů jsou léčivé rostliny, 20 z nich je v červené knize a zákonem je chráněno 8 druhů. Dále se v parku nachází 282 druhů mechu, 233 druhů hub (11,6 % ze všech zjištěných v Bulharsku) a 130 druhů řas.

Lesy pokrývají 2/3 celého území parku, což je více než 1,5 % všech zalesněných ploch v Bulharsku. Nezalesněných ploch je okolo 10 500 hektarů a jsou v nich zahrnuty i alpské pastviny v nejvyšší části pohoří Rila.

Přírodní lesní plantáže představují skoro 60 % všech stromů, typově jsou zarostlé především smrkem ztepilým, jedlí a borovicí rumelskou. 36 % keřovitého rostlinstva je reprezentováno především borovicí kleč. Lesy, které patří do některé ze čtyř rezervací, představují více než 30 % všech lesů v parku.

Fauna

Fauna parku je velmi rozmanitá. Identifikováno je skoro 3000 bezobratlých živočichů a 172 druhů obratlovců. Nachází se zde okolo 100 druhů ptáků, což je 30 % ze všech v Bulharsku identifikovaných ptáků. Z druhů obratlovců v národním parku je více než 100 zapsáno v červené knize Bulharska a 15 i v červené knize Evropy. Z bezobratlých živočichů je tam 40, které jsou zahrnuty v mezinárodním seznamu pro ochranu přírody.

V národním parku Rila žije 48 druhů savců. Z toho je 10 druhů netopýrů, 22 druhů drobných a 16 druhů velkých savců. Některé z těchto druhů jsou balkánské endemity. Velký význam mají medvěd hnědý a kamzík a také vlk, jehož výskyt je v Bulharsku velmi omezený.

V oblasti parku hnízdí 99 druhů ptáků, což je téměř 1/3 z počtu všech druhů hnízdících v Bulharsku. Park se zaměřuje na základní populaci těchto druhů – tetřev hlušec, jeřábek lesní, koroptev, skřivan ouškatý, kavče žlutozubé, zedníček skalní a dalších. V parku se nacházejí populace některých druhů ptáků, které jsou vzácné, nebo na pokraji vyhynutí. Patří sem orel skalní, orel krátkoprstý, sokol stěhovavý, datel tříprstý, datel bělohřbetý a jiní.

Plazi a obojživelníci představují v parku celkem 80 druhů. To je poměrně vysoký počet, za který park vděčí především velkým rozdílům v nadmořské výšce, ale i klimatické rozmanitosti. Makedonský ještěr je balkánský endemit. Určeny jsou také tři pozůstalé druhy – čolek horský, skokan hnědý a ještěrka živorodá. Čolek horský je na pokraji vyhynutí na celém světě.

V parku je mnoho vodních ploch – řek a jezer. Určeno je tam 18 druhů ryb, z těch jsou 3 ve světové stupnici ohrožených druhů. Druhy jako mřena skvrnitá a mřenka balkánská jsou balkánskými endemity.

Turismus

Rila je jedním z bulharských pohoří, ve kterém je turismus dobře vyvinutý. Na území parku se nachází vysoký počet letovisek, které jsou předurčeny pro zimní a letní turizmus. Také se tam nachází několik letoviskových měst, které jsou navrženy především pro zimní turizmus. Jedno z nejpopulárnějších Rilských letovisek, které se nachází v rámci parku, se nazývá Borovec.

Národním parkem procházejí dvě evropské turistické cesty – E4 a E8. Kromě toho přes park vede hodně turistických stezek a chodníků. V oblasti parku funguje 17 chat, které disponují zhruba 1500 lůžky a 4 přístřešky, které jsou vyhrazeny pro úkryt při špatných meteorologických podmínkách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рила (национален парк) na bulharské Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.