Rick Parfitt

Narodil se 12. října 1948 ve městě Woking v anglickém hrabství Surrey a dětství prožil ve čtvrti Colliers Wood v jihozápadním Londýně.[1] Byl jedináček; jeho matka se jmenovala Lillian a otec Richard.[2] Hudbě se začal věnovat ve svých deseti letech, kdy krátce docházel na hodiny klavíru a později saxofonu. Později dostal od rodičů k Vánocům svou první kytaru a pod vlivem Lonnieho Donegana a Berta Weedona se na ni začal učit.[3] Následně jej otec vzal do klubu pracujících a mladý Parfitt zde odehrál své první veřejné vystoupení. Brzy poté jej rodiče zapsali do talentové soutěže v Butlins v Cliftonville, v níž se umístil na druhém místě.[4]

Ve svých patnácti letech dostal šanci strávit léto v rekreačním středisku Sunshine na ostrově Hayling, kde přes den pomáhal s různými zábavními aktivitami a každý večer hrál na kytaru a zpíval v místním baru.[5] Právě zde dal dohromady svou první skupinu nazvanou The Highlights, v níž mimo něj působily dvě zpěvačky, dvojčata Jean a Gloria Harrison.[6] Roku 1965 kapela dostala angažmá v Butlins v Mineheadu, kde se Parfitt seznámil se skupinou Spectres.[7] S jejími členy, zpěvákem a kytaristou Francisem Rossim, baskytaristou Alanem Lancasterem, klávesistou Royem Lynesem a bubeníkem Johnem Coghlanem, se spřátelil a i po ukončení angažmá v Butlins s nimi zůstal v kontaktu.[8] Později se občasně věnoval hudbě, ale měl i stálé zaměstnání, ve kterém rozvážel pečivo.[9]

V červenci 1967 jej kontaktoval manažer skupiny Spectres s tím, že shánějí zpěváka. Parfitt nabídku přijal a brzy poté se skupina přejmenovala na The Status Quo.[10] Po odehrání několika koncertů šla do studia, aby zde nahrála svůj první singl nazvaný „Pictures of Matchstick Men“.[11] Singl se dostal na sedmé místo v britském žebříčku a skupina vystoupila v televizním pořadu Top of the Pops.[12] V září 1968 na singl navázalo první studiové album s názvem Picturesque Matchstickable Messages from the Status Quo.[13]

V pozdějších letech skupina v sestavě Rossi, Parfitt, Lancaster, Lynes a Coghlan vydala další dvě alba, následně Lynes odešel a skupina pokračovala v kvartetu. Na albu Hello! z roku 1973 se podílel nový klávesista Andy Bown, který se oficiálním členem skupiny stal až v roce 1976. Následovalo několik dalších alb a v roce 1981 ze skupiny odešel Coghlan; ten byl nahrazen Petem Kircherem. V roce 1984 skupina přestala být aktivní a Parfitt během neaktivnosti natočil sólovou desku Recorded Delivery, na které se podíleli ještě baskytarista John „Rhino“ Edwards a bubeník Jeff Rich.[14] Nahrávka však nakonec nevyšla.[15]

Rick Parfitt (2014)

V době neaktivnosti se však s Rossim sešel, aby nahráli své party pro dobročinnou nahrávku „Do They Know It's Christmas?“ projektu Band Aid, vedeného Bobem Geldofem.[16] Po úspěchu singlu Geldof dvojici opět kontaktoval s dotazem, zda by nevystoupili na koncertu Live Aid. Zprvu nechtěli, protože byla skupina dlouhou dobu neaktivní, ale nakonec souhlasili.[17] Koncem roku 1985 skupina, již bez Lancastera a Kirchera, zahájila práce na novém albu. Novými členy se stali Edwards a Rich.[18] V této sestavě hráli až do roku 2000, kdy odešel Rich, kterého nahradil Matt Letley. Letley v prosinci 2012 oznámil svůj odchod.[19] Ještě na počátku roku 2013 se skupinou odehrál několik koncertů, než se najde náhrada. Tou se nakonec stal Leon Cave, který v minulosti působil ve skupině Francise Rossiho.[20] Toho roku byla rovněž krátce obnovena klasická sestava skupiny, tedy Rossi, Parfitt, Lancaster a Coghlan, avšak pouze krátkodobě. Následně skupina opět vystupovala v aktuální sestavě.

V roce 2010 byl Parfittovi a Rossimu udělen Řád britského impéria za služby v hudební a charitativní oblasti.[21][22] Roku 2013 hrál s Rossim ve filmu Bula Quo![23] Děj snímku se odehrává na Fidži, kde Status Quo mají koncert. Rossi a Parfitt se stanou svědky vraždy a následně se snaží uprchnout místním zločincům.[24] Kapela rovněž vydala stejnojmenné album, které posloužilo jako soundtrack k filmu.[25] Roku 2014 začala hrát akustické koncerty a téhož roku vyšlo album Aquostic (Stripped Bare), obsahující akustické verze starších písní. O dva roky později vyšlo druhé takové album, nazvané Aquostic II: That's a Fact.

Rick Parfitt několikrát prodělal infarkt myokardu. Poprvé se tak stalo v roce 1997 a následně mu byl voperován čtyřnásobný koronární bypass srdce.[26] Další infarkt utrpěl v prosinci 2011.[27] Dne 1. srpna 2014 byl hospitalizován v chorvatském městě Pula, přičemž šest koncertů z turné bylo kvůli tomu zrušeno.[28] Brzy poté prodělal další infarkt, když ležel v autobuse po koncertu v Rakousku.[29] Až tehdy se rozhodl přestat kouřit cigarety a pít alkohol.[30]

V červnu 2016, po svém čtvrtém infarktu, který nastal po koncertu v tureckém městě Antalya, prodělal několikaminutovou klinickou smrt.[31] Následně přestal vystupovat se skupinou Status Quo. Při různých koncertech jej nahradili Freddie Edwards a Richie Malone.[32] Později bylo oznámeno, že možná se skupinou již nikdy vystupovat nebude, avšak finální rozhodnutí se rozhodl ponechat na rok 2017.[33] Rovněž prohlásil, že by rád v roce 2017 realizoval dlouho odkládané sólové album.[34][35] Koncem října však oznámil, že se skupinou již nikdy vystupovat nebude. Řekl však, že je již uzdraven, avšak hlavním důvodem je, že nesouhlasí se současnými akustickými aktivitami skupiny.[36] Zemřel v prosinci toho roku ve věku 68 let.[37] V březnu 2018 vyšlo posmrtně jeho sólové album Over and Out.[38]

Rick Parfitt (vlevo) a Francis Rossi v roce 2013

V listopadu 1970 se během německého turné seznámil s Mariettou Boöker, se kterou se později oženil.[39] V roce 1974 se páru narodil první syn Richard a brzy poté si Parfitt koupil velké sídlo Highland Court ve vesnici West Byfleet.[40] Později se jim narodila dcera Heidi Marie Elizabeth,[41] která se v roce 1980 utopila v bazénu.[42][43] Po smrti dcery se Parfitt s rodinou přestěhoval do Hydon Ridge.[44] Brzy poté se rovněž rozvedl s Mariettou.[45] V roce 1988 se oženil s Patty Beedon, se kterou žil již koncem šedesátých let, a v roce 1989 se jim narodil syn Harry.[46] Poté, co se s Patty v polovině devadesátých let rozvedl, se v roce 2000 znovu dali dohromady. Po několika letech, když již opět nežil s Patty, se v roce 2006 oženil s Lyndsay Whitburn.[47] V roce 2008 se jim narodila dvojčata Tommy Oswald a Lily Rose.[48] Spolu se svou manželkou a podnikatelem Julianem Hallem založil roku 2015 realitní agenturu Status Homes sídlící ve španělském městě Marbella.[49][50]