Richard Rodney Bennett

Bennett se narodil v Broadstairs, v hrabství Kent. Vyrůstal však během Druhé světová války v Devonu. Jeho matka, Joan Esther, roz. Spink, byla klavíristka. Studovala u Gustava Holsta a zpívala při prvním profesionálním uvedení jeho orchestrální suity Planety. Otec, Rodney Bennett (1890-1948), byl autor dětských knih a básník.

Bennett byl žákem Leighton Park School v Readingu. Ve studiu pokračoval na Královské hudební akademii. Jeho učiteli byli Howard Ferguson, Lennox Berkeley a Cornelius Cardew. V roce 1955 se zúčastnil letního Kurzu nové hudby v Darmstadtu, kde poznal seriální hudbu. Strávil pak dva roky v Paříži jako žák Pierra Bouleze.

V letech 1963–1965 vyučoval na Královské hudební akademii. V roce 1970 odešel do Spojených států a přednášel na Peabody Institute v Baltimoru. Vrátil se do Anglie a mezi roky 1994 a 2000 byl vedoucím katedry skladby na Královské akademii.

Bennett vystupoval pravidelně také jako jazzový klavírista se zpěváky jako byli Cleo Laine, Marion Montgomery, Mary Cleere Haran a Claire Martin. V pozdějších letech byl, vedle hudebních aktivit, znám také jako výtvarný umělec, autor koláží.

Richard Rodney Bennett zemřel 24. prosince 2012 v New Yorku a je pohřben na hřbitově Green-wood Cemetery v Brooklynu

V roce 1975 získal cenu BAFTA za nejlepší hudbu k filmu Vražda v Orient expresu[4] a opakovaně byl na ni nominován (v roce 1970 za Tajný obřad, 1971 za Postavy v krajině, 1973 za Lady Caroline Lamb, 1978 za Equus, 1980 za Amíky a 1995 za Čtyři svatby a jeden pohřeb). Dále byl třikát nominován na cenu BAFTA v kategorii původní televizní hudby: v roce 1985 za TV film The Ebony Tower, 1986 za seriál Tender Is The Night a 2001 za minisérii Gormenghast).[5] Celkem třikrát byl také nominován na Oscara za původní hudbu: v roce 1967 za Daleko od hlučícího davu, 1971 za Mikuláše a Alexandru a 1974 za Vraždu v Orient expresu.[6] Za dva posledně jmenované byl nominován i na Cenu Grammy[7] a za televizní adaptaci klasické detektivky Agathy Christie Smysluplná vražda (Murder with Mirrors, 1985) také na Cenu Emmy.[2][8]

Třikrát získal britskou skladatelskou cenu Ivor Novello:[9] v roce 2001 za hudbu k minisérii BBC Gormenghast,[10] v roce 2004 za klasickou hudbu.[11] Rovněž za své poslední zkomponované dílo A Colloquy with God byl nominován na Britskou skladatelskou cenu v kategorii sborové skladby.[9][12]

V roce 1977 byl jmenován komandérem a v roce 1998 rytířem Řádu britského impéria.[13] Magazín Gay Times ho v roce 1995 nominoval jako jednoho z nejvlivnějších gayů v hudbě.[14][15]

Bennett zkomponoval více než 200 koncertních skladeb a hudbu k 50 filmům a televizním inscenacím. Po 50 let byl rovněž skladatelem a interpretem jazzových písní. Ve svých koncertních skladbách vycházel z techniky evropské avantgardy. Byl silně ovlivněn svým učitelem Piere Boulezem. V posledních letech svého života se postupně vracel k tonální hudbě.

• Richard Rodney Bennett v Česko-Slovenské filmové databázi
• Richard Rodney Bennett v The New York Times (anglicky)
• Richard Rodney Bennett v Internet Movie Database (anglicky)