Richard Crane (diplomat)
Richard Teller Crane (12. srpna 1882 Denver, Colorado – 3. října 1938) byl americký diplomat a v letech 1919–1921 první velvyslanec Spojených států amerických v Československu, s oficiálním titulem mimořádný velvyslanec a zplnomocněný ministr.
Richard Crane | |
---|---|
Richard Teller Crane kolem r. 1919 | |
1. velvyslanec USA v Československu | |
Ve funkci: 11. června 1919 – 5. prosince 1921 | |
Prezident | Woodrow Wilson Warren G. Harding |
Nástupce | Lewis Einstein |
Narození | 12. srpna 1882 Denver, Colorado, Spojené státy americké |
Úmrtí | 3. října 1938 (ve věku 56 let) |
Občanství | Spojené státy americké |
Choť | Ellen Douglasová Bruceová |
Rodiče | Charles R. Crane |
Alma mater | Harvardova univerzita |
Profese | diplomat |
Commons | Richard Teller Crane II |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osobní život
Narodil se roku 1882 v coloradském Denveru do rodiny jednoho z nejbohatších amerických průmyslníků[1] Charlese R. Cranea, jenž zdělil rodinný konglomerát firem vybudovaný dědem Richardem T. Cranem.[2] Otec Charles Crane se stal jedním z významných donátorů prezidentské volební kampaně Woodrowa Wilsona v roce 1912.[3][4] Po jeho vítězství působil v několika diplomatických pozicích Wilsonovy administrativy. Poslední z nich byl úřad vyslance v Číně.
Po skončení Lawrenceville Preparatory School nastoupil Richard Crane na Harvardovu univerzitu, kterou ukončil v roce 1904 ziskem titulu bakalář umění (A.B.). Od roku 1905 pracoval jako viceprezident rodinných společností Eaton, Cole and Burnham Co., které byly o pět let později sloučeny s Crane Co. Do srpna 1914 působil na pozici prezidenta Crane Valve Co, aby poté kandidoval do kongresu za Rooseveltovu Pokrokovou stranu v devátém chicagském obvodu. Podle vlastních slov skončil „těsně třetí“.[5]
S Ellen Douglasovou Bruceovou (nar. 1872), pocházející z virginského South Bostonu, se oženil 22. září 1909.[5] Manželé se usídlili ve virginském sídle Westover Plantation spadajícím do historického okresu Charles City.[6]
V roce 1918 spolupracoval s T. G. Masarykem v otázce americké (i spojenecké) pomoci československým legionářům v Rusku.[7]
Velvyslanec
Americký prezident Woodrow Wilson jej ve svém druhém volebním období jmenoval 23. dubna 1919 prvním velvyslancem Spojených států v nově vzniklém Československu. Americký Senát jeho nominaci schválil 26. června téhož roku. Pověřovací listiny československé vládě předal již 11. června 1919 a do senátního potvrzení byl pouze pověřen vedením zastupitelského úřadu. Z funkce odstoupil 5. prosince 1921,[8] kdy jej nahradil historik Lewis Einstein jmenovaný republikánským prezidentem Warrenem G. Hardingem, jenž v Bílém domě úřadoval od března 1921.
Před pražským angažmá působil od léta 1915[4] jako tajemník ministra zahraničí Roberta Lansinga.[9]
V roce 1919 získal do vlastnictví malostranský Schönbornský palác za nízkou cenu 117 tisíc dolarů, která byla pravděpodobně snížena vysokým počtem pronájmů – ze sta pokojů bylo takto smluvně vázáno osmdesát. V roce 1925 palác odkoupila vláda Spojených států a učinila jej trvalým sídlem amerického velvyslanectví.[3]
Pozadí vztahu Masarykovy a Craneovy rodiny
Ke Craneově diplomatické misi v Československu přispěl dlouholetý přátelský vztah jeho rodiny s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Slavjanofilsky orientovaný otec Charles R. Crane pozval na počátku 20. století Masaryka s Kovalevským a Miljukovem k přednáškové činnosti na Chicagskou univerzitu, spolusponzoroval vznik Slovanské epopeje[12] a starší portrét jeho dcery Josephine Craneové použil Alfons Mucha jako předobraz slovanské bohyně Slavie na bankovce 100 Kčs.[12][3] Především jeho zásluhou, díky přístupu k Woodrowu Wilsonovi, byl Masaryk v květnu 1918 představen americkému prezidentu a 19. června téhož roku s ním mohl jednat.[1][4]
Charles Crane v roce 1904 také pozval do Chicaga Alici Masarykovou, studující tehdy postgraduál v Lipsku.[13] Jan Masaryk odjel v září 1906 do Spojených států, kde od následujícího roku pracoval v Craneově connecticutské slévárně v Bridgeportu.[9][13] Během šestiletého pobytu se poznal i s Frances, další z Craneových dcer. Při její návštěvě Prahy, kde již bratr Richard Crane působil jako velvyslanec, navázala s Janem Masarykem vztah. V roce 1924 se za něj provdala a rozvod následoval roku 1931.[14] Z předchozího manželství měla tři děti.[3]
Ocenění
- 13. dubna 1926 – Československý řád Bílého lva, I. třídy[15][5]
- 1929 – Řád znovuzrozeného Polska[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Crane (diplomat) na anglické Wikipedii.
- Soubigou, s. 112
- NORTH, Michael J. Richard T. Crane Papers, Part II [online]. Georgetown University, 1990-07-19 [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-17. (anglicky)
- HRUBÝ, Dan. Pražské příběhy. Na cestě Malou Stranou.. Jarošov nad Nežárkou: Pejdlova Rosička, 2015. ISBN 978-80-905720-3-4. S. 380–381.
- Soubigou, s. 208
- Richard T. Crane Papers 1 [online]. Georgetown University [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- Westover [online]. United States National Park Service [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-06. (anglicky)
- Vratislav Preclík: Masaryk a legie, první vydání, Nakl. Paris Karviná, 2019,ISBN 978-80-87173-47-3, s. 87
- Former Ambassadors [online]. United States Department of State [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. (anglicky)
- VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - Charles Richard Crane [online]. Český rozhlas Brno, 2009-02-04 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
- GARICK, Les. Historic Hatchville: Horse and Farm Country on Cape Cod [online]. Charleston: The History Press, 2014 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. ISBN 978-1-62585-044-7.
- Richard Crane, Former Diplomat, Is Killed In Hunting Accident on Virginia Estate [online]. The New York Times, 4-10-1938 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- An Introduction to the Work of Alphonse Mucha and Art Nouveau Archivováno 16. 4. 2016 na Wayback Machine, přednáška Iana Johnstona z Malaspina University-College, Nanaimo, British Columbia (Březen 2004).
- Soubigou, s. 113
- Soubigou, s. 228
- Čs. řád Bílého lva [online]. Kancelář prezidenta republiky [cit. 2016-05-17]. S. 34. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-15.
Literatura
- SOUBIGOU, Alain. Tomáš Garrigue Masaryk [online]. Praha, Litomyšl: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-679-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Crane na Wikimedia Commons
- Richard T. Crane na stránkách Georgetownské univerzity (anglicky)