Richard Campsall

Richard Campsall (asi 1280 - asi 1350) byl anglický theolog, filosof a logik. Studoval a později vyučoval na oxfordské universitě (nejdříve byl do roku 1306 na Balliol College, v r. 1306 se stal členem slavné Merton College[1]). V r. 1308 získal titul magister regens pro svobodná umění (mohl je tedy vyučovat). Dále pokračoval ve studiu na theologické fakultě, kde vyučoval Sentence Petra Lombardského mezi lety 1316-17 (tedy o něco dříve než jeho současník Vilém Ockham, dnes mnohem slavnější). Od r. 1322 do r. 1324 byl magistrem regens pro theologii. V letech 1325–1326 byl vice-kancléřem celé university.

Richard Campsall
Povolánífilozof
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jak dlouho žil je nejisté; umřel patrně někdy v 50. letech 14. století.[1]

Dílo
  • Quaestiones super librum Priorum analeticorum, tj. komentář k Aristotelovým Prvním analytikám, který má podobu dvaceti kvestií
  • Contra ponentes naturam - pojednání o univerzáliích
  • Utrum materia possit esse sine forma - krátký traktát o látce a formě
  • Notabilia de contingencia et presciencia Dei - o Božím předvědění
  • komentář k Sentencím Petra Lombardského - nedochoval se, ačkoliv je často citován mnoha anglickými theology pozdního středověku (ve svých vlastních komentářích k Sentencím je citují např. Adam Wodeham, Robert Holcot, či Walter Chatton)

Richardu Campsallovi se také připisoval spis Logica Campsale Anglici valde utilis et realis contra Ockham, velice zajímavý text, který je systematickou odpovědí na Ockhamovu Sumu logickou, ve kterém jsou napadeny základní teze Ockhamovy filosofie a logiky (např. jeho pojetí supozice, univerzálií a aristotelských kategorií). Dílo sice opravdu bylo napsáno v této době (a řadí se k většímu množství reakcí na Ockhamovu nominalistickou filosofii) a obsahuje marginální odkaz na Campsale anglicus, ale Campsallovi se připisuje neprávem. [2][3]

Logika a theologie

V logice se Richard Campsall zabýval především rozvíjení sylogistické problematiky (základy systému logického odvozování označovaného jako sylogistika vypracoval již Aristotelés v Prvních analytikách - a právě tento spis Campsall komentoval). Hodně prostoru věnuje zkoumání sylogismů s premisami rozšířenými z hlediska temporálního (tj. s výroky o minulosti či budoucnosti) či modálního (tj. s výroky, které obsahují modální synkategorémata jako např. "nutně" či "je možné" apod.). (Toto je mimochodem stále nevyřešená oblast aristotelské sylogistiky.)[3]

Dlouho se předpokládalo, že prvním myslitelem, který použil v theologii propracovaných nástrojů terministické logiky (především supoziční teorie), byl až Vilém Ockham. Avšak současný výzkum ukazuje, že to prováděl již Campsall, o něco starší Ockhamův souputník na oxfordské universitě.

Nicméně nebyl tak optimistický ohledně užití logiky v theologii jako např. Ockham; měl spíše sklon rozlišovat mezi aristotelskou logikou a "logikou víry" (podobně jako Robert Holcot).

Odkazy

Reference
  1. Georgedes, Richard Campsall, s. 561.
  2. Courtenay, The Academic and Intellectual Worlds of Ockham, s. 24.
  3. Lewry, Grammar, Logic and Rhetoric, s. 427.

Literatura
  • COURTENAY, W. J. The Academic and Intellectual Worlds of Ockham. In SPADE, Paul Vincent (ed.). The Cambridge Companion to Ockham. Cambridge University Press, 1999, s. 17-30.
  • GEORGEDES, K. Richard of Campsall. In GRACIA, J. J. E.; NOONE, T. B. (eds.). A Companion to Philosophy in the Middle Ages. Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2002, s. 561-562.
  • LEWRY, Osmund. Grammar, Logic and Rhetoric 1220-1320. In CATTO, J. I.; EVANS, R. (eds.). The Early Oxford Schools. The History of the University of Oxford. Sv. 1. Oxford: Oxford University Press, 1984, s. 401-433.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.