Rišpon

Leží v nadmořské výšce 26 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině, respektive Šaronské planině. Východně od obce protéká vádí Nachal Rišpon.

Obec se nachází 1 kilometr od břehu Středozemního moře, cca 14 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu, cca 69 kilometrů jihojihozápadně od centra Haify a 3 kilometry severně od města Herzlija. Rišpon obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Rišpon je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 2. Po východním okraji vesnice vede kapacitní dálnice číslo 22, z níž tu k východu odbočuje nová dálnice číslo 531. Podél dálnice 22 prochází i pobřežní železniční trať, ze které se plánuje nové železniční spojení k východu, do Ra'anany, kam již vede nově budovaná železniční trať Tel Aviv – Ra'anana.

První zástavba v mošavu Rišpon

Vjezd do mošavu

Rišpon byl založen v roce 1936.[2] Pojmenován byl podle stejnojmenného starověkého sídla připomínaného v tomto regionu.[3][4] V listopadu 1945 byla vesnice terčem britské razie, jež byla reakcí na zostřující se protibritské akce prováděné Palmachem.[5]

Před rokem 1949 měl Rišpon rozlohu katastrálního území 1552 dunamů (1,552 kilometru čtverečního).[6]

Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování citrusů, květin, zeleniny, chov drůbeže a koní). Část obyvatel podniká, další za prací dojíždějí mimo obec.[3] V mošavu působí několik firem a několik soukromých zemědělců. Nachází se zde obchody, v okolí pak plantáže Kaki a dalšího ovoce a zeleniny. Vesnice je už stavebně propojená se sousední obcí Kfar Šmarjahu a s městem Herzlija.

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Rišpon Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1385 lidí. V roce 2014 stoupla populace o 0,4 %.[1]