Rhythm and blues

Rhythm and Blues (někdy též R&B, či Rhythm & Blues), je široký termín, aplikovaný na populární hudbu, vytvořenou Afroameričany. Původně se termín užíval na styl hudby ze 40. let 20. století, kombinující prvky jazzu, gospelu a blues.

Rhythm and blues
Původ ve stylechJazz, elektrické blues, jive, blues, gospel, boogie-woogie a jump blues
Kulturní pozadí40. léta, USA
Typické nástrojeKytara - Baskytara - Harmonika - Saxofon - Bicí - Klavír - Varhany - Klávesy
Všeobecná popularitaVýznamná od 40. let do 60. let; později ikonická
Odvozené stylyRock and roll - Soul - Funk - Ska - Reggae - Contemporary R&B
Podstyly
Doo-wop
Jiná témata
Seznam moderních a typických R&B hudebníků

Nejčastějšími nástroji původního R&B byly basová kytara, saxofon, bicí a klávesové nástroje.

V současné době se (moderní) R&B dostalo do komerční sféry, kde splynulo, podobně jako například Hip hop, s jinou populární hudbou a začaly do něj vnikat prvky pop rocku, podobně jako do mnoha jiných stylů.

Terminologie

Název tohoto hudebního stylu vymyslel v roce 1947 novinář Jerry Wexler z amerického týdeníku Billboard. Tento termín rovněž nahradil rasistický výraz "race music", což v překladu znamenalo "rasová hudba". Rober Palmer, spisovatel a producent, hudbu Rhythm and Blues definuje jako "chytlavý termín, který zahrnuje veškerou hudbu vytvořenou černými umělci". Rovněž prohlásil, že R&B je synonymum pro Jump blues[1], jenže Allmusic definuje Jump blues jako více [rytmicky] gospelově orientovaný žánr. Lawrence Cohn, autor knihy Nothing but the Blues napsal, že "rhythm and blues" je jenom pomocný termín, škatulka která pokrývá veškeré černošské žánry, kromě klasické a náboženské hudby.

Od 70. let minulého století pod R&B rozumíme také funk, soul a disco. V dnešní době tento termín označuje především moderní varianty hip hopu a soulu.

Historie

40. léta

V 40. letech 20. století byl styl Rhythm and Blues předchůdcem rockabilly a rock and rollu. Mezi styly, které ho v té době ovlivňovaly zařazujeme jazz, gospel a africkou hudbu.

50. léta

Rhythm and Blues vytvořilo regionální varianty tohoto žánru, příkladem může být New Orleans R&B. Mezi výrazné interprety New Orleanského R&B řadíme například Fatse Domina či Smiley Lewis, Professor Longhair, Lloyd Price. R&B dalo také "život" velice populárnímu podžánru 50. let s názvem "Doo-Wop". Jedná se o harmonický hudební crossover styl provozovaný větší vokální skupinou (původ tohoto stylu je například v Barbershop Quartets, A cappella či gospelu) s emotivní melodií baladického rock and rollu.

60. léta

Americe vládla soulová a později i vyvíjející se funková hudba, což jsou dva žánry, které ovlivnilo pozdější sound moderního R'n'B.

70. léta

80. léta

Popularita moderního R&B vzrůstala v 80. letech s příchodem umělců jako Michael Jackson, Prince, Luther Vandross, Whitney Houston a New Edition. Na přelomu 80. a 90. let vznikl kombinací černošské R&B hudby (R&B, jazz, blues, Motown, hip hop) s popovými (dance-pop, synthpop, new wave atd) rytmy podžánr New jack swing

90. léta, 2000. léta

V 90. letech bylo R&B stále víc ovlivňováno Hip-hopem, na druhé straně byly oblíbené r'n'b balady s neo-soulovým nádechem (Boyz II Men, Toni Braxton). Po roce 2000 se vliv R&B dostal až do hlavní proudové sféry. Jeho prvky slyšíme v písních popových umělců jako Alicia Keys.

Hudebníci
Související informace naleznete také v článku Seznam R&B hudebníků.

Reference
  1. PALMER, Robert. Deep Blues: A Musical and Cultural History of the Mississippi Delta. [s.l.]: Viking Adult Dostupné online. ISBN 978-0670495115.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.