Kořenovníkovité

Keře a stromy se vstřícnými nebo přeslenitými jednoduchými listy s opadavými palisty. Čepel listů je celokrajná nebo jemně zubatá, s peřenou žilnatinou. Květy jsou pravidelné, obvykle oboupohlavné, v úžlabních vrcholících, svazečcích nebo hroznech. Kalich i koruna jsou tvořeny 4 až mnoha na bázi srostlými plátky. Tyčinek je dvakrát tolik než korunních plátků nebo mnoho. Semeník je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 6 plodolistů, se stejným počtem komůrek a s 1 čnělkou. V každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Plodem je bobule nebo tobolka s 1 až mnoha semeny.

Čeleď zahrnuje asi 150 druhů v 16 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa s přesahy do subtropů v Asii a Severní Americe. Největší druhová diversita je v tropech Starého světa.

Charakteristickým stanovištěm zástupců této čeledi jsou specializované houštiny na tropických pobřežích, tzv. mangrove. Mangrove je ovšem tvořeno i zástupci jiných čeledí, v tropické Americe v něm např. spolu s kořenovníky rostou zástupci rodů Avicennia (Acanthaceae), Conocarpus (Combretaceae) a Pelliciera (Tetrameristaceae).

Druhy čeledi kořenovníkovité, neosidlující mangrove, rostou nejčastěji v tropickém deštném lese. Některé druhy rodu Cassipourea se však vyskytují i v suchomilné keřovité vegetaci.

U mangrovových druhů se vyvinuly adaptace na prostředí s kolísající salinitou a nedostatkem kyslíku v půdě, k nimž patří především vystoupavé vzdušné kořeny. Semena těchto druhů klíčí z neopadávajících plodů přímo na mateřské rostlině a jsou tak schopna zakořenit i v zóně příboje.

Cronquist řadil čeleď kořenovníkovité do řádu kořenovníkotvaré (Rhizophorales) v blízkosti řádu myrtotvaré (Myrtales), což pozdější výzkumy nepotvrdily. V jiných systémech byla tato čeleď nejčastěji spojována s čeleděmi jesencovité (Celastraceae), Elaeocarpaceae nebo rudodřevovité (Erythroxylaceae).

Molekulární analýzy potvrdily vazbu k čeledi rudodřevovité (Erythroxylaceae). V systému APG II byly dokonce tyto čeledi sloučeny do jedné. V aktuální verzi systému APG III opět figurují jako dvě samostatné, avšak sesterské čeledi.

• brugiera (Bruguiera)
• kořenovník (Rhizophora)[1]

Mangrove v tropech zpevňuje pobřežní zónu. Některé druhy poskytují ceněné dřevo, především Carallia, Cassipourea a mangrovové rody. Kůra mangrove je používána k vydělávání kůží, ze šťávy se připravuje černé barvivo.

Anopyxis, Blepharistemma, Bruguiera, Carallia, Cassipourea, Ceriops, Comiphyton, Crossostylis, Gynotroches, Kandelia, Macarisia, Paradrypetes, Pellacalyx, Rhizophora, Sterigmapetalum[2]