Rheintalhaus

Osada Häfenberg nad Dornbirnem se čtyřmi památkově chráněnými domy ve stylu Rheintalhaus

Kleštinový trojúhelník na Červeném domě v Dornbirnu

Drážkované pohledy štítových stříšek na Mitteldorfgasse 10 v Dornbirnu

Rheintalhaus je stavěný jako roubená stavba, což je charakteristický a převládající typ staveb pro střední a východní Alpy.[1] Při původním stavebním postupu výstavby těchto domů, který byl běžný před rokem 1800, byly patrné vyčnívající trámové hlavy v rozích a tam, kde se vnitřní stěny stýkají s vnější zdí. V průběhu posledních 100 až 150 let byly četné pohledové dřevěné stěny původních roubených domů opatřeny dřevěným šindelem nebo omítnuty a také vyčnívající hlavice trámů byly odříznuty.[2] Suterén je zděný[1] částečně býval využíván jako tkalcovský sklep.[3]

Rheintalhaus lze charakterizovat různými vlastnostmi:

• Převážná většina těchto domů má šikmou střechu se zalomeným spodním lemem, který má menší sklon. Toho je dosaženo pomocí nástavby krovu.[1] Dochovalo se také několik exemplářů s plochou sedlovou střechou.[4] Tyto střechy bývaly dříve pokryty prkenným šindelem a zatíženy velkými kameny. Krátce před rokem 1600 byl v Lutychu vynalezen nový způsob, výroby hřebíků, tzv. štípání, místo aby se museli kovat kladivem. Takto vyrobené hřebíky byly původně využivány ke stavbě lodí v Holandsku. Ve druhé polovině 17. století došlo k poklesu cen těchto hřebíků a k jejich využívání ke stavbě domů. Byly tak postaveny první majestátní domy se strmými střechami probitými hřebíky.[5] Původní dřevěné šindely byly postupně nahrazeny pálenými taškami.

Převislé šikmé střechy měly časem tendenci klouzat do stran. Kleštinové trojúhelníky se postaraly o nápravu vyztužením vyčnívajících krokví vaznicovými oblouky.[5]

• Charakteristickými znaky jsou dvojitě uspořádaná okna a často nad spodními patry vyčnívající štítové patro.[6] Na přízemní úrovni chrání kamenné sokly před povodněmi.[7]
• Štítové stříšky vznikly v 16. století v kantonu Schwyz ve Švýcarsku. Chrání před srážkami, v létě zastíní okna při silném slunečním svitu[5] a staly se také typickým znakem domů ve stylu Rheintalhaus.[6][8] Původně byly stříšky velmi jednoduché s odkrytou podhledovou stranou, později začala být podhledová strana těchto stříšek stavěna jako konkávní (vydutá) a bohatě zdobená.[5]
• Prostorové členění domů Rheintalhaus je jednotné. Součástí domu je hlavní vytápěná světnice a vedlejší místnost, která často sloužila jako ložnice rodičů, a dále kuchyně v zadní části domu. Vchod do domu je zpravidla na okapové straně. Z kuchyně vede schodiště do horního patra, které má stejný půdorys jako spodní patro. V horním patře jsou většinou umístěny ložnice dětí.[2] Stájová stodola je k obytnému domu přistavěna ve stejné hřebenové výšce.[1]

• 
  Červený dům, postavený v roce 1639, je dominantou Dornbirnu a nejstarším domem ve stylu Rheintalhaus ve městě
• 
  Dům na Klostergasse 1 v Dornbirnu pochází z doby kolem roku 1700
• 
  Loackerhaus v Dornbirnu s rokokovými malbami na spodní straně štítových stříšek
• 
  Vlastivědné muzem ve Schwarzachu sídlí v domě Hermann-Dür-Haus z poloviny 19. století
• 
  Rheintalhaus z druhé poloviny 18. století na Staldenstraße 4 v Lustenau
• 
  Budova ze 17. století s lisovanými římsami na ulici Landstraße v Hardu
• 
  Rheintalhof ve Schnifis. Nad dveřmi do sklepa se nachází dřevěné schodiště do krytého vchodu
• 
  Světnice v Siebers Hus. Jedná se o dům ve stylu Rheintalhaus ze 17. století (obec Meiningen)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rheintalhaus na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rheintalhaus na Wikimedia Commons