Rhûn

První elfové procitli u vod jezera Cuiviénenu na dalekém východě Středozemě. Později musely zástupy Eldar vedené Oromëm překonat rozlehlý Rhûn při jejich cestě za světlem na západě. Avari po odchodu svých příbuzných bloudili po Středozemi a jistě se někteří usadili i v zemích Rhûnu. Lidé, kteří procitnuli v Hildórienu na počátku prvního věku Slunce, se začali velmi rychle šířit. Většina lidí však brzy podlehla Morgothovým emisarům a začala uctívat zlo a tmu. Malá část Atani zvaná Edain se však rozhodla najít bájnou zemi Aman na dalekém západě, kde podle pověstí žili bohové - Valar. Dva ze tří domů Edain se při své cestě na čas usadili u jezera Rhûn, avšak útoky Morgothových služebníků, kteří Edain pronásledovali, je donutily cestovat dál na západ. Edain nakonec dorazili do zemí Beleriandu a tam se zapojili do boje s Temným pánem. Rhûn tak zůstal v moci temných mužů oddaných Morgothovi. Ti byli později známi jako Východňané.

Lidé Rhûnu sloužili ve druhém věku Sauronovi, který se opevnil v zemi Mordor. Nejznámějším Východňanem se stal vládce Khamûl, který od Saurona obdržel jeden z devíti prstenů, které Temný pán rozdal vládcům lidí. Prsten Khamûla postupně ovládl a Východňan se stejně jako osm dalších vlastníků prstenů postupně proměnil na prstenový přízrak a od té doby Sauronovi věrně sloužil. Na konci druhého věku byl Temný pán Sauron poražen a Isildur mu z ruky useknul jeho prsten. Sauron a prstenové přízraky tehdy zmizeli v říši stínů.

Červený had na černém pozadí, takový znak přisoudil Východňanům ilustrátor Tolkienových děl John Howe

Porážka Saurona zajistila Dúnadanům necelých 500 let míru. V roce 490 T. v. však do Gondoru poprvé vpadli kmeny nájezdníků z východu. Gondorský král Tarostar tvrdě porazil Východňany v roce 500, načež přijal jméno Rómendacil I. - Vítěz nad Východem. Další nájezd mužů z východu v roce 541 se však králi Rómendacilovi stal osudným. Otce pomstil jeho syn Turambar, který Východňany porazil a okolo roku 600 se zmocnil části zemí Rhûnu. Okolo roku 1050 porazil Gondor také Haradské a Gondor dosáhl vrcholu své moci. Minalcar roku 1248 porazil nájezdníky z východu u jezera Rhûn, načež přijal jméno Rómendacil II.. V 17. století přišel z Rhûnu do zemí na západě Velký mor, který zpustošil Rhovanion, Gondor a Eriador. Od poloviny 19. století se na Gondor valila nová vlna nájezdů z východu. Národ Vozatajů charakteristický způsobem boje na válečných vozech představoval pro říši Dúnadanů velkou hrozbu. Vozatajové v roce 1856 zabili v bitvě gondorského krále Narmacila II.. Jeho syn Calimehtar Vozataje porazil na Dagorladu. V roce 1944 se však Vozatajové spojili s lidmi z Chandu a Haradu a společně udeřili na Gondor ze severozápadu i jihozápadu. Je pravděpodobné, že za tímto spojenectvím stál vzmáhající se Sauron. Král Ondoher padl v bitvě, avšak generálu Eärnilovi se nakonec podařilo nájezdníky odrazit. Tvrdá porážka na dlouhou dobu odradila Východňany od útoků na západ. Ve 26. století se však z Rhûnu vynořil nový národ Balchotů, kteří vpadli do Rhovanionu a podmanili si zde žijící Seveřany. V roce 2510 se Balchotové přeplavili přes Anduinu a spolu se skřety vpadnuli do Calenardhonu. Správce Cirion povolal na pomoc Seveřany z Éothédu, kteří Východňany porazili v bitvě na polích Celebrantu. Od té doby národy z Rhûnu nepodnikali na západ žádné větší nájezdy.

Po svém znovupovstání začal Sauron opět shromažďovat své služebníky. Východňané bojovali za Temného pána proti Svobodným národům ve válce o prsten. V bitvě před Morannonem obklíčili armády z Rhûnu spolu s dalšími Sauronovými sluhy vojsko spojenců. Konečný pád Saurona po zničení jeho prstenu oprostil obyvatele Rhûnu od jeho nadvlády. Východňané postupně uznali moc krále Elessara a vytvoření Obnoveného království.